Ahoj přátelé a rybáři,
opět se hlásím od vody! Podzim už je v plném proudu a šance na ulovení těch správných obrů se rapidně zvyšují. V minulém díle jsem vám na konci tak trochu sliboval pořádnou rybu. Past sklapla a já pro vás mám příběh o zatím největší rybě, kterou se mi podařilo tento rok ulovit.
Byla to vcelku běžná výprava. Tři noci na řece, místo a způsob nastražení jsem měl ozkoušené z minule. Nezbývalo než prostě vyzkoušet, jestli mi „flek“ vydá další ze svých tajemství. Průběh byl naprosto v klidu. Rychle nachytám nástražky, postavím brollíčko a zavážím oba dva pruty do osvědčených míst. Mám na výpravu nové pruty, tak tajně doufám, že je ozkouším. První záběr na sebe nenechá dlouho čekat. Prakticky ihned, asi 10 min po zavezení, ulítne trhačka u podvoďáku a i v místě vyvázání nad vodu. Krásně to celé vidím v denním světle. Radost střídá napětí a už držím prut pevně v rukou. Velmi zajímavé bylo, že sumec zabral přímo pod parníkem! V době záběru totiž nad montáží projížděla výletní loď, která evidentně probudila sumce v díře z letargie. Kamarád mi poději tvrdil, že má teorii, podle které sumci reagují na parník ne zvednutím se ode dna, ale dokonce ho následují po řece. Něco na tom zřejmě bude, protože to je už podruhé, co se nám podobná věc stala. Rybu mám za chvíli pod rukou a vylovuji sumce kolem 120-130 cm. Dobrý start! Dlouho se nic neděje, až konečně nastane ten správný čas. Místo funguje jako hodinky a jako obvykle dostávám záběr těsně nad ránem. Ve většině případů mi okamžitě ulítne trhačka na břehu a velikost ryby tak odhadnu až když se na ní domotám skrz volný oblouk šňůry. O to větší je to vždy překvapení, co mě na konci čeká, protože ze záběru to téměř nikdy nestihnu odhadnout. Motám jako o závod a najednou nic. Tvrdo. Jen koukám, jak se prut pomalu uklání zpátky do vody a nezbývá mi než pevně držet. Velkých ryb už jsem měl na prutě celkem dost, pár i těch opravdu velkých, ale tohle je jiné. Upřímně, myslel jsem si, že mám na prutě nový osobák. Ryba kopíruje koryto a nedaří se mi s ní ani hnout. V jednu chvíli jsem v krizi, zajíždí mi téměř za roh, ale s člunem se mi pro ní vůbec nechce. Je to zbytečně riskantní. Po celkem dlouhém souboji už je mi jasné, kde je problém. Sumec má horní háček zaseklý na hlavě shora a vyvíjel mi tak daleko větší odpor, než kdybych ho k sobě točil hubou napřed. I tak je to ale mohutná ryba. Co je na ní zvláštní, má z mládí zdeformovanou ocasní ploutev. Zřejmě od lodního šroubu. Vše je krásně zahojené, ale je vidět, že jí podstatná část ocasu chybí a je celý zakrnělý. Můj odhad je klidně 20 – 30cm délky. Hmotnost ryby a její stavba tomu odpovídá, ale centimetry jí bohužel chybí. Nechci si kazit náladu, proto rybu ani pořádně neměřím. Ať měla kolik měla, pro mě to byla nejmohutnější a největší ryba letošní sezony. Ne vždy je potřeba se honit za centimetry. Mnohem víc mě potěšilo, že na místní poměry byla ryba opravdu mohutná a s poznávacím znamením pro příště. Schválně mi dejte vědět, až se zase někdy a někde ukáže. Sumci často cestují po velkých řekách v rámci jednoho úseku velké vzdálenosti. Sumci ale jistě cestují i skrze plavební komory dokonce mezi celými úseky řeky. Dostanou se tak přes jezy a může se stát, že „mojí“ rybu potkáte úplně někde jinde. 
Příští měsíc bych se rád pověnoval vertikální přívlači, na kterou nejsem zrovna odborník. Rád bych si potahal nějakého bojovníka na tenký proutek a podzim k rychlým vertikálním akcím na den nebo dva přímo vybízí. Snad se zadaří, případně mám pro vás připravené jako alternativu trošku techničtější téma.
Hodně úspěchů všem slušným rybářům přeje,
Jakub.
