UL opět boduje
Má láska k lovu na ultralight je známa. Opět se mi potvrdila má teorie lovu okounů a já jsem měla tu čest jednoho výstavního okouna přelstít.
Při příchodu k pískovně jsem měla jasno.
Kdysi dávno jsem si koupila takové středně velké, zlaté gumičky uprostřed s trubičkou. Jsou podobné jako snax ale trošku větší. Když jsem je při úklidu našla, věděla jsem, že budou při dalších rybářských výpravách hrát prim! 
No a dopadlo to perfektně a hned několikrát.
Na této první pískovně se po několika hodinách lovu a prochytávání menšími Óčky  ukázal ten na kterého jsem měla spadeno.
Hned při záběru jsem věděla, že je to on. Krásně vybarvený, vysoký dlouhán.
Úspěch na této pískovně není náhodou.
Opět jsem využila zkušenost z této lokality a pochytávala místa kde okouni jezdívají lovit. Jedná se o velkou lavici která vede až k rákosovému poli.
V blízkosti břehu se nachází i mnoho řas. Toto místo bývá pravidelně v říjnu i listopadu plné rybiček.
Přistupuji zde k lovu vždy stejnou taktikou. Mělčí lavici přehodím vždy o několik metrů, tak aby nástraha spadla do hluboké vody. Pomalým vedením přivedu umělou rybičku do míst kde chodí záběry nejčastěji. Zde už nastává ta nejkrásnější hra.
Střídám krátké agresivní vedení s pomalými poskoky a dlouhým odležením na dně.
Když jsou okouni jen trochu aktivní, záběr přichází téměř na každý hod. Samozřejmě, že drtivá většina okounů je malé velikosti.
K velkým jedincům se člověk musí vždy prochytat. Někdy přijde brzy, ale častěji to trvá desítky hodů. Většinou však nějaký hezký okoun zabere.
Za roky co vláčím jsem se naučila sázet na jistoty.
Výběr místa, nástrahy a zkušenosti s lovem na dané lokalitě jsou k nezaplacení. Na této vodě by stačilo stát o pár metrů jinde a záběr třeba vůbec nepřijde. To všechno děla rybolov tím krásným sportem kterým je.
Další vycházka byla ještě lepší.
Měli jsme možnost si po Hejlov pike cupu užít na Hejlově několik hodin lovu.
To bych nebyla já abych pro lov nepoužila opět UL, nyní však s lankem na konci. Musím říct, že záběr a zdolávání opravdu pěkné štiky bylo naprosto úžasné a plné adrenalinu!
Měla jsem radost, že mě tentokrát na této vodě přišla ryba během prvních hodů.  Možná, že si hodně lidí myslí, že lov na soukromém revíru, kde výskyt dravců je mnohem vyšší než na svazovce, přinese vždy mnoho záběru. I zde se však člověk musí k rybám proházet a znalost revíru je také velice důležitá.
Po velice úspěšném začátku lovu kde jsem chytila krásnou štiku, candáta i okouna se záběry na celé vodě odmlčely. Přijet o půl hodiny déle, byla bych asi bezrybka.
 V tento podzimní čas se opravdu vyplatí být u vody celý den.
Lovení dravců se může odehrát během jedné hodiny a člověk nikdy neví kdy to bude. Sezóna se nám pomalu chýlí k závěru a je jasné, že využiji každou volnou chvíli k tomu abych se pokusila chytit další dravé ryby.
