Dnes když procházím různá rybářská periodika, tak docházím k názoru, že rybářská technika jako je plavaná je v mnoha ohledech definována jako technika začátečníků nebo sportovců. Málo kdy jsem měl možnost narazit na něco mezi. A proto bych vám rád v tomto článku představil i jiné možnosti, která tato metoda v sobě skrývá.
V prvé řadě je na místě si říci, že jde o mimořádně efektivní metodu lovu, která v rekreační formě nemá velké nároky na vybavení a tudíž ani na rybářovu peněženku.
V tomto článku bych se rád věnoval technice plavané, které se říká odhoz. Loví se pomocí závodního prutu (match rod) a místo klasického splávku použijeme průběžný splávek (waggler).
Co budeme potřebovat
Závodní prut v ideální délce 3,90-4,20m, k tomu naviják s kovovou cívkou o velikosti 2500 – 3000. Na samotném navijáku si bohatě vystačíme s kmenovým vlascem o průměru 0,16mm-0,18mm. Tolik toho nejdůležitější vybavení moderního plaváčkáře. Jako další podpůrné vybavení určitě užijeme vidličky, stoličku, kýbl na míchaní krmení.
Jak jsem se zmiňoval na začátku článku tak skutečně vybavení není mnoho.
Jak budeme lovit
Samozřejmě nejdůležitější je vybrat si takové místo, kde jsou ryby. Vzhledem k tomu, že se nezaměřujeme na konkrétní rybí druh či velikost, tak ve většině případů si vystačíme bohatě s lovem na délku prutu. Na takovou vzdálenost vidíme každý pohyb splávku a můžeme tak podle toho reagovat. Na takto krátkou vzdálenost můžeme zakrmovat malými kuličkami krmení s velmi velkou přesností. Díky tomu se nemusíme obávat o četnost záběrů. Není zpravidla problém během hodiny zdolat tři desítky ryb a dobře se u toho pobavit.
Návnady
Nejjednodušší krmná směs, která stále funguje je na základě kukuřičného šrotu a strouhánky. Vzhledem k tomu, že tento článek je o rekreační plavané a ne o té závodní, tak i shánění různých posilovačů či atraktorů lze vynechat nebo je nahradit něčím stejně účinným, ale z levnější provenience.
Hlavním principem krmení u plavané je ryby přilákat ne nakrmit na celou zimu. A podle toho je dobré přizpůsobit krmnou směs při samotném míchání.
Pokud chceme lovit hlavně drobnou bílou rybu vystačíme si drobnými částicemi, které vytvoří ve vodě optický i chuťový mrak. V případě, že chceme na krmném místě po delší dobu udržet menší kapry není na škodu krmnou směs vylepšit kukuřicí či naklíčenou pšenicí. Partikl ve směsi způsobí, že drobnější rybky budou vyhledávat menší sousta a naopak pro větší ryby bude zajímavější větší sousto.
Základní krmná směs:
1/3 kukuřičný šrot hrubě mletý
1/3 strouhánka
1/3 prosátá hlína
Jako partiklovou složku pro plavanou se hodí nejlépe kukuřice, pšenice, řepka, ale i drobné feedrové pelety a nebo podrcené halibut pelety. Možností co si připravit je skutečně mnoho a jde jen o to zjistit co v danou dobu na ryby funguje.
Pokud jde o ochucení směsi, tak u směsi pro rekreační rybaření vidím profesionální arómata jako zbytečnost. Po několik let s úspěchem používám na ochucení a ovonění směsi obyčejný instantní nápoj TANG, který směs jak ochutí, tak i ovoní. Jeden sáček bohatě postačí na namíchání jedné krmné dávky na celou dobu lovu.
Co se týče míchání, tak závodníci připravují směs tak, že ji přesávají přes síta různých hrubostí. Důvodem je aby směs zůstala lehká plná vzduchu a ve vodě tak lépe pracovala. Tohoto efektu lze bez síta dosáhnout tak, že budeme míchat menší množství návnady s postupným přidáváním vody a neustálím promísením všech složek návnady.
Nástraha - rohlík, pařený rohlík: tato nástraha je známa po celé generace a dodnes patří k mimořádně úspěšným. Starší rohlík odlupujeme po vláknech a ty pak ve formě ruličky nastražujeme na háček.
U pařeného rohlíku je třeba si jej připravit již doma. A to tak, že starší rohlík namočíme proudem vody a vložíme jej do mikrotenového sáčku. Ten necháme mikrovlnit po dobu 15-30 vteřin(dle velikosti) v mikrovlnné troubě. Poté jej lisujeme mezi dvěmi deskami na požadovanou tloušťku . Lisujeme cca 5 minut a poté nakrájíme na požadované kostičky. Je na nás jestli využijeme možnost ochutit též kostičky TANGem či pudinkem.
Nástraha – kukuřice: vysoce oblíbená nástraha u větších kaprovitých ryb jako je kapr, lín, cejn. Za absolutně nejlepší a nejrychlejší nástrahu považuji kukuřici z konzervy. Ukázalo se, že čím kvalitnější kukuřice v konzervě je, tím je více záběrů. U dražších plechovek je zaručena velikost a celistvost zrn, která má u kukuřice jako nástrahy smysl. Nikdy jsem kukuřici neochucoval, její přirozené aroma je nejlepší.
Nástraha - žížala a červy obecně: živočišné nástrahy jsou pro ryby jakékoliv velikosti nejpřirozenější potravou. Ať jde o larvy hmyzu který se ve vodě líhne nebo který nedopatřením se dostane do vody. Mezi nejpoužívanější červy lze zařadit žížaly, masné červy, bílé červy nebo patentky. Není vyjímkou, že se používají larvy včel, vos či motýlů. Každopádně prvně uvedená čtveřice je snadno dostupná. Žížaly si můžeme pořídit samosběrem a mastní, bílí červy i patentky lze běžně koupit v rybářských potřebách nebo v akvaristice.
Při nákupu červů obecně je dobré si rozmyslet kupované množství. Ačkoliv nákup ve velkém se zpravidla vyplatí, tak samo o sobě skladování červů je záležitost sama o sobě. Při vysokých teplotách se červy zakuklují a později se z nich stávají dospělci, kteří již nelze použít jako atraktivní nástrahu. Po několik dnů je možné červy skladovat v ledničce při teplotách okolo 5 stupňů. Pravidelně je třeba červy kontrolovat a uhynulé jedince oddělit.
U kupovaných červu je dobré vyměnit prodávaný substrát za čisté piliny či šrot. Podle uvážení je možné je i aromatizovat. Většinou se stává, že kupovaní červy mají čpavkový zápach, který není atraktivní ani pro rybáře ani pro ryby. Žížaly není nutné nijak zvlášť aromatizovat. Pro skladování si vystačí s kbelíkem s hlínou a travním drnem. Každý den lehce vlhčíme drn i zeminu. Po takové přípravě je budou líni a okouni milovat.
Plovoucí nástrahy: jsou zajímavé hlavně v letních měsících kdy ryby sbírají z hladiny hmyz a další pochutiny co jim matička příroda připravila. V tomto případě přichází čas pro plovoucí zpravidla extrudované nástrahy jako burisony, medovky a plovoucí měkčené granule. S takovou nástrahou se stává lov na plavanou adrenalinovou záležitostí. Místo splávku nám poslouží dobře kulové plovátko. Nástrahu sledujeme očima a nemusíme tak využívat další jiné signalizátory.
Takto jde v letním období lovit kapry a amury.
Lov z hladiny je moje srdcovka u plavané a myslím, že jde o nejaktivnější lov s plaváčkovým prutem. Při lovu z hladiny (na mlaskačku) je vhodné minimalizovat vybavení a vzít si pouze prut s navijákem a vláčkařkou vestu se zbytkem vybavení. Takto lze nachytat poměrně velké ryby a v mnoha případech jde si i vybrat konkrétní kus, který chcete ulovit. V období kdy je teplá voda a ryby se ukazují u hladiny, tak je nejlepší doba proto se pokusit ulovit i větší rybu. Ne samozřejmě v době kdy i mouchy chcípají teplem, ale v podvečer či brzy ráno. To je přesně ta doba kdy tento typ lovu přináší nejlepší výsledky.
Základní technika
Dlouho jsem přemýšlel jestli i tento odstavec do článku zařadit, ale nakonec jsem uznal, že nic není na škodu. U vody jsem viděl mnoho rybářů, kteří ne vždy správně reagují na záběry. A je to škoda, protože tak přicházejí o ryby.
Nastavení splávku
Nastavení splávku není vždy úplně jednoduché. K dovážení sticku či wagglera použijeme bročky. Na každém plávku by mělo být označeno jak a kolik dovážit. Bohužel ne vždy je tento údaj přesný. Každopádně je nutné splávek vyvážit tak aby ryska byla co nejpřesněji k hladině. Stejně tak je důležité zvolit správně dlouhý návazec aby mohl splávek správně reagovat. V porušení jedné z těchto dvou podmínek je lov nesnesitelné utrpení. To zvláště v době kdy ryby jen potahují. V případě plné aktivity splávek zmizí či odjíždí tak, že se na milimetry nehraje. Ale při jarních, podzimních či dokonce zimních lovech na plavanou je správné vyvážení splávku alfou a omegou úspěšného lovu.
Klesání:
Jedná se o standardní záběr, který lze proměnit i na klasickém splávku. Pravda je, že takový záběr pokud je jemný není zřetelný na delší vzdálenost a pokud jsou na vodě vlny, tak je to další faktor, který může klamat. Potom jde jen o zkušenosti jak rybář daný záběr přečte a vyhodnotí.
Stoupání: Jde o ten typ záběru kdy splávek se zvedá případně i položí. Klasický záběr cejna, ale nejen jeho. Jde jen o to jak si tento typ záběru představíme. Kdy ryba vezme sousto do úst a jde vzhůru přičemž sebou zvedá i dovažovací broky. U sticků a wagglerů jde o pohyb, který při správném seřízení splávku je viditelný. Bohužel u tradičních splávků je tento efekt viditelný až tehdy kdy si splávek doslova lehne na hladinu. Tím tak přicházíme o citlivý lov, kterým plavaná je.
Pohyb do stran:
Další ze skupiny standardních záběrů. Při pohybu do stran je třeba zaseknou. Nebývají problémy s tímto druhem záběrů. Pokud ryba jede k nám, tak je třeba dovinout. Někdy se stane, že háček nesedí a v tom případě bývá problém pokud sedíme pod stromy či keři.
Klamné záběry:
Ty zpravidla nastávají v době kdy rybí drobotina atakuje splávek a ne nástrahu. Zde pomohou pouze polarizační brýle k rozpoznání problému, ale jeho řešení je jiná věc.
Závěr
Co dodat na závěr. Plavaná je jistě atraktivní rybářská metoda, která dovoluje lovit různé druhy ryb. Ať se jedná od nedravé ryby, tak stejnou metodou můžeme lovit i dravce jako štika, candát, okoun či dokonce sumce. Sice s jiným vybavením, ale technika zůstává obdobná. Ten kdo jednou okusil plavanou a naučil se tak nachytat desítky ryb za vycházku, tak nedá na plavanou dopustit. Věřím, že i tento článek pomůže někomu vyzkoušet tu pravou chuť plavané.
