Ahoj přátelé a rybáři,
v tomto článku bych rád zavzpomínal na uplynulou sezónu, kterou jsem strávil u našich vod. Rok to byl víc než vydařený. U vody jsem byl opravdu hodně a o tom to celé je. Pokud člověk stráví u vody určitou porci času, úspěch se dostaví. Jinak tomu nebylo ani u mě. Hodně často se vídám s rybáři, co chtějí všechno hned a snaží se přeskočit tu nejdůležitější část – poznání toho, jak věci v přírodě a u vody fungují. Pokud takový člověk od někoho dostane „návod“, určitě může být úspěšný. Vidět pak ale takové rybáře na rozdílných lokalitách a chytající různými technikami je často katastrofa. Každý by si měl projít základními technikami, pochopit chování ryb a poznat rozdílné lokality. Jen tak se může stát „univerzálním“ rybářem a využít všech svých vědomostí na různých vodách a v různých situacích. Dneska je doba hodně vyhraněná a rybářské tábory rozdělené podle technik, vybavení apod. Snažím se úplně tomuto trendu nepodléhat a rybařím mnoha technikami. Ve všech způsobech se zaměřuji cíleně na trofejní ryby a o to větší radost mám, když se mi během sezony podaří ulovit hned několik rybích druhů v těch správných velikostech.
Vloni jsem sezónu odstartoval první výpravou zaměřenou na sumce ještě v době, kdy na polovině nádrže byl led. Mám naštěstí možnost rybařit na několika nesvazových lokalitách, takže nejsem úplně omezený skrze pravidla nastavená na svazovkách. Na druhou stranu obsádka na těchto lokalitách je často malá, nebo ne v těch správných velikostech a člověk zase nemůže očekávat žádné zázraky. I přesto jsem si ale na jaře nějaké sumce chytnul. Mezitím se jako vždy snažím ulovit i nějakého pěkného kapra, protože svazové vody nechci nechat úplně ladem a také na nich nějaký čas strávit. Kaprařina je v tomhle ohledu jediná možná technika, jak docílit trofejního úlovku v jarních měsících. Podnikal jsem krátké výpravy s minimem výbavy a během čekání na záběr se věnoval učení do školy. Podařilo se mi ulovit několik parádních kaprů a ručička váhy se jednou vyhoupla i přes magickou dvacítku. Kapr byl splněný.
Následovalo zkouškové období ve škole, kdy je vždycky absolutní priorita dokončit všechny povinnosti co nejdříve, abych stihl zahájení dravců, na které se tolik těším. Vždy je to boj s časem, ale opět se mi podařilo vše stihnout a 16. 6. sedím u natažených sumcových prutů na divoké řece se svojí přítelkyní. Idylka po náročném měsíci ve škole, krásná příroda a nakonec i pěkný sumec byli super start do sumcařských prázdnin. Měl jsem vytipované lokality i místa z předchozích let tak, abych vše stihl během zhruba třech měsíců objet a spojil to i s rodinou, přítelkyní atd. Bohužel mě provázela smůla snad všude, kam jsem vyrazil. Místa, která mi vždy fungovala mě hodně zklamala a ve finále i jistoty, kterým jsem 100% věřil nedali to, co bych očekával. Není se čemu divit. Lidi mě po předloňské sezoně „vyčmuchali“ a sumce ze „svých“ fleků jsem si prohlížel ve skupinách na Facebooku. Bohužel jsem byl všude druhý a místa vytěžená z přechozích dní. Nějaké ryby jsem samozřejmě pochytal, ale představy a hlavně potenciál těch míst mi bohužel protekly mezi prsty. Nevadí, nic nehrotím a v druhé polovině prázdnin navzdory neúspěchu zkouším úplné novinky. Věnuji se vábničce na extrémně malých hloubkách, zkouším lokality, kde ani nevím, zda sumci doopravdy jsou. Opět, jsem nějakých úlovků docílil, ale hlavně jsem objevil spoustu nových věcí, míst a možností, jak sumce chytat. To všechno se mi v budoucnu neztratí. Sumcařsky jsem se dost zahojil na výpravách v září a říjnu, kdy se mi podařilo si konečně pořádně zachytat a udělat i pár ryb z té správné velikostní kategorie.
Podzim od konce listopadu až do konce sezóny patřil už klasicky candátům. Je to vždy hrozně pohodlná změna. Koncem sezóny už nemůžu ty hromady věcí na sumce ani vidět. Posledních několik měsíců bych popsal jako permanentní stěhování, ale teď stojím u vody s jedním prutem, taškou a v podběráku mám luxusního candáta. Minimum námahy, odpočinkové a pravidelné vycházky s několika úlovky během pár hodin, to je oproti sumcařině obrovský relax, který si každý podzim vyloženě užívám. Úlovků jsou mraky a mezi nimi i několik opravdu pěkných „céček“, které si budu pamatovat a v zimě připomínat.
Během sezóny jsem strávil více než 120 dní u vody, podle zápisů v povolenkách + dalších mnoho docházek na nesvazové lokality v průběhu zimy a jara. Podařilo se mi ulovit trofejní rybu v každé technice, které jsem obětoval čas a vytrval u ní, dokud se úspěch nedostavil. Vystřídal desítky lokalit od jihu Moravy až po sever Čech a hlavně strávil spoustu času v krásné přírodě, z čeho vznikla spousta materiálu, kterým vás pravidelně zásobuji. Doufám, že už máte plány na další sezónu a posunete pomyslnou laťku svých rybářských úspěchů zase o kus výš.
Bavil vás článek a chtěli byste více podobných? Lajknutím článku mi dáte vědět, že ano a můžete se rovnu těšit na další tipy, triky a příběhy od vody.
Hodně úspěchů všem slušným rybářům přeje,
Jakub.
