Vítám vás všechny u čtení mého posledního blogu sezóny 2022. V těchto chladných dnech je ten pravý čas na to, abychom se poohlédli za uplynulým rokem, zavzpomínali na nejzajímavější okamžiky a vypíchli ty největší úspěchy i ponaučení.
V první řadě musím říct, že se pro mě sezóna 2022 výrazně lišila od té předešlé. Zatímco rok 2021 byl ve znamení karantény a dálkového studia (což rybaření ve většině případů prospívalo), tak letošní sezóna byla o rybaření značně ochuzena, skrz moje bakalářské zkoušky a jiná další zatížení. Najednou bylo méně času na rychlé a neplánované akce, na jednodenní vycházky za parmami, odpolední výpravy s feedery, nebo na to si zajet na otočku k řece s pickerem. Vše spíše směrovalo k plánovaným a organizovaným výpravám.
V zimě, ještě před začátkem nové kaprové sezóny, jsem si ale musela připomenout hranice, v čem všem mi rybářská štěstěna přeje, a v čem mám jednoduše pech 😁. A tím druhým případem je jednoznačně přívlač. Rozhodla jsem se pro ten nejjednodušší typ přívlače, abych měla alespoň nějakou šanci 😁, a v lednu jsme se vypravili na pstruhy. A jak je to tak u mě zvykem, cílová ryba nikde a chytala jsem jen samou bílou rybu. Nakonec mě však od nuly zachránil jeden pstroužek. No co, uvidíme, jestli leden 2023 bude v případě mé dravcařiny milostivější…
Oproti vláčení byla řeka v únoru daleko přívětivější. V době, kdy byly stojaté vody pořád pod ledem, jsme si chodili zkracovat čekání na novou kaprařskou sezónu k řece, která nám ukazovala něco ze svých pokladů. Špičky tancovaly a říční ryby byly při chuti jedna po druhé (anebo zároveň). Parmy i tloušti jsou překrásné ryby a jejich bojovnost v proudu byla i v ledové vodě obdivuhodná.
Jaro nastalo naštěstí znatelně dřív, než v sezóně 2021 a tak už v půlce února přišli i první kapři ze stojaté vody. Doufám, že letos to bude s počasím podobně, mrazy už nějakou dobu byly, Vánoce byly dokonce i na nějakém tom sněhu, a teď už hurá do jara! 😁
Díky teplému konci zimy jsme byli na první výpravě Za Sportovními Revíry ještě dřív, než začalo kalendářní jaro. Jednalo se o Šimlochy, kde jsme v té době byli poprvé. Podařilo se tam během dne, který byl snad nejchladnější za celý měsíc, ulovit několik hezkých kaprů. Ve vzpomínkách ale zůstává především hádka s místím správcem/hlídačem (průběh jsem popisovala v blogu Za Sportovními Revíry 7), jakou jsem předtím, ani potom, nikde nezažila.
Po této negativní zkušenosti už ale konečně přišlo povedené jaro. Počasí bylo krásné a my se nejvíc věnovali kaprařině na řekách, nebo dalším výpravám na sportovní revíry. Řeka nám občas dávala co proto, záběry oproti předešlému roku téměř nepřicházely, a toto prokletí se neslo celou sezónu a téměř po všech lidech. A o to cennější pak potom byly kapři, které se nám povedlo k záběru přesvědčit.
Naopak na stojatých vodách se v průběhu jara dařilo, a my jsme naskočili na vlnu, na které jsme se vezli až do konce sezóny. Ta vlna se jmenuje Jahoda Bergamot a Chill Banana. Každá sezóna je jiná, každý rok přináší nové překvapení a nové změny. Takže když jsme hned začátkem jara přišli na příchuť, na kterou to následně bralo po celý rok, bylo to jako rozluštit, co si ryby denně objednávají k obědu. Nejčastěji jsme tyto nástrahy kombinovali a chystali „na panáčka“. Jahoda Bergamot je sladko-kyselá, Chill banana je sladko-pálivá, obě výrazně voňavé s masovým základem a obě vydrží i déle než 24 hodin. Samozřejmě jsme zkoušeli mnoho jiných variant a chutí, ale tyto 2 byly stejně téměř ve všech případech ty nejlepší s nejlepšími výsledky. A je i jedno, jestli byl panáček „čistokrevný“, nebo jestli byly příchutě vzájemně kombinované.
Hlavním bodem letní sezóny byl lov v rámci výpravy Za Sportovními Revíry 11 na písník Machač. Minulý rok na podzim jsme zde nachytali pár hezkých ryb, ale bylo nám řečeno, že v létě to tu jde nesrovnatelně lépe, a jsem moc ráda, že jsme se rozhodli tohle info ověřit. Zpočátku jsme hodně bojovali, a zjištění, že rybáři na našem fleku před námi, za celý týden neměli jediný kontakt s rybou, nám příliš nepomohlo. Toto neštěstí se však prolomilo hned den po příjezdu v podobě krásného amura. Přestože amuři na Machači téměř nejsou, další den se ukázalo druhé torpédo. Kontakt s kaprem však stále nikde. Po několika dnech uprostřed noci přišel nekonečný dvojitý souboj a na jeho konci i double o váhách 18 a 20 kilo, což nám oběma zvedlo osobák v jeden moment. A hranice kouzelné dvacky tím byla překonána. Takže zima nezima (a že na léto bylo jó chladno, snad 10°C v noci) jsem se během okamžiku koupala ve vodě s 38 kilama v náručí 😁 …. Nezapomenutelný.
Myslela jsem, že po zážitku z Machače se už bude sezóna pomalu uklidňovat a nějaký další rybářský milník si budu šetřit na další sezóny, ale ani né měsíc po zvednutí celkového osobáku jsme podnikli skvělou výpravu na svazovou pískovnu, odkud mám i druhý – svazový – osobák, který se zvednul nejdříve na 16, a potom na 18 kg během čtyř dnů.
Po této výpravě, která trvala necelý týden, už vycházek poměrně ubylo. Babí léto se nějak neukazovalo, semestr běžel a sezóna postupně utichala. Proběhlo několik jednodenek s menšími kapříky, a v plánu jsme měli už pomalu sklízet náčiní. Ale to se nakonec nekonalo. Sezóna nám ještě neřekla „konec“ (nebo spíše my sezóně). Po jediném telefonátu jsme si to zamířili na výpravu, jakou jindy plánujeme měsíce – Katlov. Jako blesk z čistého nebe, prostě se jelo, dá se říct škola/neškola, počasí/nepočasí, všechno bylo vedlejší 😅. A udělali jsme dobře, protože ryb přišlo víc, než bychom si původně troufli odhadovat. Nebylo to snadné jako uprostřed léta. Přišly vícedenní deště a my jsme nejenom zmokli, ale kvůli nocím, kdy se teplota přibližovala k nule, také pořádně zmrzli. Ryby ale naštěstí celou dobu spolupracovaly, a my přijeli z 13. výpravy Za Sportovními Revíry s pocitem vítězství. Naprosto ideální zakončení sezóny.
Co víc k tomu napsat? V roce 2022 jsme určitě všichni zažili spoustu nezapomenutelných chvil u vody, pochytali krásné ryby, našli nová oblíbená místa. Stejně tak jsme jistě každý z nás zažil i ne úplně vydařené lovy, či kroky, které bychom už nezopakovali, a nebo místa, kam bychom už nejeli. Ale i tyto zkušenosti jsou přece cenné.
Já moc doufám, že jste si tuto sezónu také užili na maximum, a že se už stejně jako já nemůžete dočkat až se to na jaře pořádně rozjede!
Přeji plno nezapomenutelných chvil u vody, plno jedinečných úlovků a hlavně pohodu v novém roce a sezóně 2023!
Vaše Fishergirl Lucy! ❤️
