Dvouruční muškařské pruty?
U nás není používání tohoto náčiní příliš rozšířeno. Asi každý si jako první asociaci vybaví lov lososů někde na kanadských, skotských nebo norských řekách, dvouruční pruty však již pozvolna pronikají i do míst, kde by ještě před pár lety jejich použití vzbuzovalo spíš zakroucení hlavou nebo pochybovačný úsměšek. Mají u nás nějaké skutečné využití a opodstatnění, nebo jsou jen módním výstřelkem či snahou nějak se odlišovat? Mezi rybářskou veřejností panuje poměrně slušný zmatek, co se týče jejich rozdělení, označování, stylu házení a chytání, podívejme se tedy na celou problematiku z několika různých úhlů.
ZÁKLADNÍ STYLY HÁZENÍ DVOURUČNÍMI MUŠKAŘSKÝMI PRUTY
Styly se v zásadě rozdělují na tři skupiny, ty se potom různými způsoby dají kombinovat a dolaďovat podle potřeb a dispozic rybáře. Tedy podle nejběžněji celosvětově používaného rozdělení nejstarší, přímo klasickou metodou je
TRADIČNÍ STYL HÁZENÍ (Traditional), má svůj původ přibližně před 150 lety ve Skotsku. Zpočátku se používaly hodně dlouhé a díky tehdejší technologii i dost těžké pruty (jako první greenheartové, později štípaný bambus, i kolem 20 stop dlouhé!) a pletená šňůra. Dnes tyto pruty měří zpravidla mezi čtrnácti až patnácti stopami, horní část rukojeti bývá poměrně dlouhá, aby byla maximálně využita energie prutu. Původním stylem házení byl takzvaný styl Spey (pojmenovaný podle jedné ze skotských řek), z něho vlastně vycházejí téměř všechny metody házení s dvouručními pruty dodnes. Horní rukojeť měří zpravidla od 30 do 35 cm, dolní 18 – 25 cm, naviják bývá umístěn u spodní rukojeti. Hod probíhá nejčastěji bez změn délky vytažené šňůry a nejčastěji jde o přehození mušky ve směru proti proudu, asi nejpoužívanější technikou je Spey Cast.
SKANDINÁVSKÝ STYL (Scandi) se vyvinul, jak už je z názvu patrné, na severu Evropy. Používají se při něm střelné hlavy s poměrně dlouhým a pozvolným předním ujímáním (Front Taper), které je příjemné pro házení i pokládání šňůry. Tyto pruty údajně vyšly z prutů, se kterými házeli závodníci, ve snaze o maximální délku hodů jsou poněkud kratší (12 – 13 stop), jsou také o něco tvrdší, akce je výrazně soustředěna do špičky. Jejich vznik se traduje přibližně kolem roku 1960 a střelná hlava je zpravidla integrovaná s runningem, případně je s ním spojena smyčkami. Délka horní rukojeti bývá kolem 27 – 30 cm, spodní pak 9 - 12 cm. Při závodech se často používalo (a dodnes používá) monofilní vlákno o kulatém nebo lépe oválném průřezu (to nemá tak výraznou tvarovou paměť). Pro chytání velkých ryb však je mnohými rybáři tento materiál odmítán, protože kdo při chytání drží šňůru v ruce a pracuje s ní, netouží po tom, aby při divokém záběru lososa buď nebyl schopen pořádně zaseknout či dokonce aby došlo ke zranění prstů. Tělo šňůry bývá v délce přibližně se rovnající trojnásobné délce prutu. Tento způsob házení je vhodný především pro menší řeky. Hlavní nevýhodou tohoto stylu je problém s nahazováním těžkých, zatížených mušek, pokud je to v kombinaci s rychle potápivým tipem (koncovou částí šňůry, často i vyměnitelnou opět díky spojovacím smyčkám), výsledky potom nebývají příliš uspokojivé. V tom případě je pak lépe zvolit dále uvedený typ prutu a šňůry. Spey Cast často nahrazuje Switch Cast a Roll Cast (valivý hod), i Overhead Cast (hod přes hlavu bez kontaktu s hladinou) je zde s určitou opatrností možný.
SKAGIT je název pro typ šňůr i házecí styl, pojmenovaný po řece v Severním Washingtonu, umožňuje nahazování opravdu i těch nejtěžších nástrah a vznikl někdy kolem roku 1980. Hlava je v tomto případě dlouhá přibližně na dvě délky prutu, pruty pro tento styl házení jsou sice nabité energií, ale akce je více rozložena po celé délce. Délka prutů a provedení rukojeti se neliší od skandinávského stylu. Výhodou tohoto stylu je také to, že můžeme házet s velmi malým volným prostorem za sebou (postačí na délku prutu, v případě nutnosti a s určitou praxí i méně), dohodíme prakticky stejně daleko jako s běžnou dlouhou střelnou hlavou, hmotnost, soustředěná do krátké hlavy vytáhne running bez problémů, občas ho je ještě třeba přibrzdit. Házení probíhá především s použitím Spey Castu a Switch Castu, lze opatrně použít i klasický Overhead Cast.
V poslední době se objevily ještě pruty, které jsou označovány jako SWITCH. Jedná se o pruty, které jsou ještě o něco kratší (10,5 až 12 stop), horní rukojeť bývá v délce 25 – 27 cm a dolní jen nějakých 6 – 9 cm, naviják bývá umístěn hned pod horní rukojetí kvůli vyvážení v případě házení jednoruč. Tyto pruty jsou jakýmsi přechodem mezi jedno- a dvouručními pruty. Protože s nimi lze házet oběma způsoby, speciální šňůry mívají délku 32 metrů a jsou spojeny jako integrované přímo s runningem, nebo opět na principu průvlečných smyček, stejně tak občas je vyměnitelný tip. To umožňuje rychlou a pohotovou výměnu bez nošení několika cívek se šňůrami při sobě. Switchové pruty s odnímatelnou spodní rukojetí se příliš vřelého přijetí nedočkaly a výrobci snad už od nich úplně upustili, také podomácku dodělávané spodní rukojeti nemohou změnit klasický jednoruční prut na switch, protože horní rukojeť je příliš krátká a ani akce zpravidla neodpovídá. Switchové pruty jsou většinou střední až měkčí s průběžnou akcí. Protože lze házet obouruč i jednoruč, kromě Spey Castu, Switch Castu a Roll Castu lze použít jednoruč i Overhead Cast dokonce v kombinaci s dvojitým tahem, stejně tak i ostatní techniky, běžně používané u jednoručních prutů.
Kombinace těchto prutů a šňůr mezi sebou jsou samozřejmě možné a každý si tak může vyladit sestavu podle svých potřeb, stylu, podmínek i fyzických dispozic. Na to, co a jak je vhodné kombinovat, se podíváme dále.
ŠŇŮRY PRO DVOURUČNÍ PRUTY
První rovné šňůry byly poměrně brzo nahrazeny nejprve jednostranně ujímanými (ST – Single Tapered), později oboustranně ujímanými (DT - Double Tapered), jejichž hlavní výhodou byla možnost obrácení po opotřebení jednoho konce. Dnes se můžeme setkat i se šňůrami (časti také pro jednoruční pruty), jejichž ujímání je označováno jako DDT (Double Double Tapered) s ujímáním, které se na každém konci liší buď hmotnostní kategorií, nebo strmostí ujímání. Jenže kdo bude mít chuť, čas a náladu otáčet šňůru u vody během chytání? Proto bych se jimi příliš nezabýval. S nástupem šňůr, které mají soustředěnu hmotnost do takzvané „hlavy“ (v angličtině je označována tato část jako „Belly“, což sice znamená břicho, ale držme se již zavedených a používaných termínů), tento typ šňůr je u nás označován trochu nešťastně jako „torpédová či kyjovitá“ (WF – Weight Forvard), tato názvy vzbuzují dojem, že dopad takové šňůry do vody musí působit jako velmi rušivý prvek. To ale není pravda, i tyto šňůry lze velmi citlivě prezentovat, jejich tvar slouží k dalekým hodům v kombinaci s dvojitým tahem (Double Haul) nebo při použití právě dvouručních prutů. Setkáme se i s dalšími tvary šňůr, hlava může mít hmotnost soustředěnu více vpřed nebo vzad podle požadovaných házecích vlastností, zajímavé jsou i šňůry s trojúhelníkovým podélným profilem, se kterými přišla jako první americká firma Royal Wulff. Šňůry se střelnou hlavou (Shooting head) se používají buď jako integrované (kdy running je součástí šňůry), případně k jejich spojování slouží průvlečné smyčky. U některých šňůr je running nahrazen speciálním monofilním nebo pleteným runnningem (nezaměňovat s backingem, což je podkladová šňůra nebo vlasec, fungující jako rezerva pro souboj s velkou rybou, kdy by délka šňůry nemusela stačit k jejímu úspěšnému zdolání!). Tyto šňůry se dělí (ať už jako WF nebo SH) do tří základních kategorií – krátké (Short, 9 - 11 m), střední (Mid, 11 – 15 m) a dlouhé (Long, 15 a více metrů). Každý typ má své určení, výhody a nevýhody, ať už to posuzujeme podle typu řeky či nádrže, stylu házení, počasí a větru, použitých nástrah nebo dalších faktorů. Vyměnitelná přední část návazce (Tip), kterou už jsem zmiňoval výše, to je jeden z posledních hitů mnoha výrobců. Extrémně krátké (6 – 9 m) jsou šňůry, označované Skagit, zde je hmotnost hlavy soustředěna do velmi krátké části a házení vyžaduje trochu tréninku, pro hodně velké a zatížené mušky však je to rozhodně nejlepší řešení, přední ujímaný díl (Tip, většinou v délce 150 – 300 cm) lze snadno a rychle vyměnit, čímž získáme jiný typ šňůry. Můžeme tak lovit u hladiny s plovoucím tipem, pod hladinou s intermediálním či podle stupně potápivosti nabízet nástrahy v požadované houbce. Nejčastěji se používají šňůry s plovoucím tělem, protože se nejsnadněji zvedají z vody, případné vedení nástrahy v hloubce zajistí extrapotápivý tip, návazec i zatížení mušky. Používáme-li při házení styl Spey Cast nebo Switch Cast, hmotnost a typ návazce hod nijak neovlivní. Pruty bývají označeny v systému AFTMA (nejčastěji od 6 do 12), to ale platí především pro výběr běžných WF a DT šňůr, chceme-li používat házení i ve stylu Overhead Cast, kdy hlavu šňůry před odhozením vodíme ve vzduchu. Šňůry, označované jako Spey a Switch kromě běžného označení v AFTMY bývají ještě vybaveny údajem o hmotnosti hlavy v grainech i gramech, podle které volíme vhodnou šňůru pro ten který prut a styl házení. Asi nejlépe to bude pochopitelné z tabulky (viz foto):
Údaje jsou přibližné a orientační, od různých výrobců se občas výrazně liší, důležitý je t typ a tvar šňůry (viz foto).
NAHAZOVÁNÍ S DVOURUČNÍMI PRUTY
Původní Spey Cast se používá nejen u tradičního házení, lze jej využít i s ostatními dvouručními pruty. Dělí se na dva základná způsoby – jednoduchý (single Spey Cast), použitelný i za větru, vanoucího proti proudu, navíc jeho pomocí lze dosáhnout velmi dlouhých hodů, druhým je obrácený dvojitý (Reverse Double Spey Cast), který je na provedení jednodušší a lze ho použít i za větru, ten však nesmí foukat proti proudu. Další házecí styly, vycházející ze Spey Castu se poněkud odlišují, ačkoli i tady se používá „zakotvení“ na hladině (Waterborne Anchor) nebo kontakt s hladinou a následný odhoz (Splash and Go). Princip Spey hodů totiž všeobecně spočívá v tom, že napnutou šňůru rybář postupně zrychlujícím pohybem vytáhne do smyčky ve tvaru písmene D (takzvaná D-Loop), směřující obloukem za jeho záda, konec šňůry a návazec zůstane v kontaktu s vodou, švihem šňůru „odlepí“ z vody a vyšlehne ji směrem vpřed. Tohle se opravdu těžko popisuje a nevím, zda pomůže nějaký obrázek, nejlepší představu si asi každý udělá z nějakého krátkého instruktážního videa, kterých lze kupříkladu na internetu najít spoustu. Tyto hody provádíme se špičkou prutu poměrně vysoko vztyčenou, zejména ve fázi závěrečného odhozu. Sledujeme, aby konec těla šňůry byl v blízkosti koncového očka prutu, tak bude energie prutu nejlépe využita. Šňůry s integrovanou hlavou mívají přechod k runningu barevně odlišen, což nám házení velice usnadní. Na rozdíl od klasického muškařského vodění šňůry nad hlavou, jak to známe ze základního hodu jednoručním prutem, v tomto případě za sebou nepotřebujeme zdaleka tolik prostoru a i s dlouhou šňůrou je hod výrazně méně fyzicky namáhavý. Což u stovek a stovek náhozů, které se skrývají za každým uloveným lososem či mořským pstruhem má určitě smysl. Na stejném principu (popisuji z pohledu praváka, aby nedošlo k nějakému zmatku) funguje i přehození šňůry v úhlu se změnou směru až o 120°, kdy si šňůru položíme na hladinu vlevo vedle sebe, poté ji přeložíme vpravo, vytvoříme D-smyčku a šňůru odhodíme. Zní to složitěji, než celá věc ve skutečnosti je, po shlédnutí videa to pak zase vypadá zcela jasné a jednoduché, pravda je někde uprostřed. Chce to trochu praxe a trpělivosti, vhodný instruktor většinou po ruce nebývá, ale i tak se dá tato technika zvládnout a používat. Další modifikací je oblíbený Switch Cast, při kterém v první fázi zvedneme šňůru na hladinu ostrým zatažením, v tomto případě ji ale (s prutem v úhlu přibližně 45° od těla) zvedneme nad hladinu, návazec a tip necháme „zakotvit“ kontaktem s hladinou, D-smyčka je tedy vytvořena šikmo od těla rybáře. Zrychlujícím plynulým pohybem prutu šňůru vyšlehneme před sebe, míříme v pomyslné rovině přibližně metr nad skutečnou hladinu a hlava šňůry si vytáhle running za sebou. Není třeba vynakládat nějakou velkou energii, většinu práce za nás vykoná flexibilní akce prutu. Stejně jako u Spey Castu je třeba mít hlavu šňůry prakticky celou venku z oček, abychom využili její energii.
Na principu Spey Castu v trochu pozměněné formě a s odlišným načasováním je postaven i Roll Cast (valivý hod), který se často používá i s jednoručními pruty ve stísněných podmínkách, kdy za sebou nemůžeme šňůru dostatečně rozvinout a vodit. S pruty typu SWITCH můžeme pak obouruční házení kombinovat s běžným házením jednou rukou, kdy lze využívat výhody dvojitého tahu. Pokud nejste zvyklí průběžně během házení a chytání kontrolovat spojení mezi jednotlivými díly, zkušení veteráni doporučují spojky zafixovat po čas lovu proti vysunutí či pootočení lepicí páskou, u uvolněných spojek může jinak dojít k jejich poškození či dokonce ke zlomení prutu.
VYUŽITÍ V NAŠICH PODMÍNKÁCH
A dostáváme se k tomu, kam vlastně článek původně směřoval. Mají tyhle pruty u nás své místo, ať na pstruhových či mimopstruhových vodách? Domnívám se, že určitě ano. Tradiční dlouhé lososové pruty jsou sice na naše poměry náčiním trochu naddimenzovaným, ale kratší pruty v délce 12 – 13 stop a zejména switchové pruty, spojující v sobě výhody jedno- i dvouručního prutu rozhodně dojdou využití při lovu na pstruhových vodách a nádržích, i lov z bellyboatu lze s nimi velmi dobře praktikovat. A na vodách mimostruhových můžeme tyto pruty využít nejen při lovu štik, candátů, bolenů a případně i sumců na velké muškařské nástrahy (pozor, tento způsob lovu už je evidentně v kategorii přívlače, proto je používejme jen v době, kdy je povolena!), díky dalekému odhozu dobře poslouží i při lovu okounů, tloušťů a dalších ryb. Budete-li mít možnost si takový prut vyzkoušet, udělejte to…a možná jeho kouzlu podlehnete tak, jako se to stalo mně…
Josef Jehlička
PÁR DŮLEŽITÝCH POZNATKŮ:
· šňůra s kratší hlavou se nám bude snadněji házet, dobrý házeč si poradí i s delší hlavou
· na menší řeky není dlouhá hlava potřeba
· pro kratší pruty je třeba použít šňůru s kratší hlavou
· pokud mušku nejen přidržujeme v proudu, ale přitahujeme ji (jako například při chytání se strímry), před odhozem musíme (nejlépe pomocí několika planých hodů) hlavu šňůry opět dostat ven z oček prutu, aby její efekt správně fungoval
· při házení Overhead stylem (nad hlavou) prut nepřetěžujme, k tomu by mohlo dojít například při použití extrapotápivého návazce a hodně zatížených mušek, potom necháme část hlavy před odhozením staženou v očkách
