Na úvod se asi sluší napsat něco o sobě. Jmenuji se Martin Dvořák, některým lidem známý z internetových diskuzí jako mdx. Narodil jsem se přesně den po sametové revoluci a od útlého věku jsem byl veden k lásce k přírodě. Od mala mě zajímala myslivost a rybaření, z kterého se po pár letech stalo pouze muškařením Z mých zálib jsem i vycházel i při výběru vzdělání a proto jsem se ubíral cestou lesnictví, které má v Čechách dlouho tradici. Úspěšně jsem svoji cestu vzdělání dokončil v roce 2014 a stal se lesním inženýrem. Jelikož je situace v lesnictví taková jaká je, rozhodl jsem se nezačít hned po škole kariéru v oboru, ale věnovat se spíše cestování a získat nějaké zkušenosti i v zahraničí. Několik zemí nabízí pro mladé lidi program Working Holiday. To znamená že pokud si Vás vyberou, získáte roční pracovní povolení a můžete dělat prakticky jakoukoli práci pokud Vás přijmou. Mezi nejpopulárnější patří Nový Zéland a Kanada. V Kanadě jsem byl na rybách v roce 2O12 - o naší výpravě jste se mohli dočíst zde v Rybářství od kamaráda Martina Brčáka. Proto to pro mě byla jasná volba.
Získat vízum nebylo úplně jednoduché. Hodně mladých lidí má každý rok podobné úmysly jako já a roční kvóta je pouhých 1000 míst na celou republiku. Já jsem nepodcenil přípravu a tak se mi v roce 2015 nakonec zadařilo a vytoužené vízum jsem získal. Nebudu Vás zatěžovat detaily osobního života, ale na cestu jsem se vydal až 14. dubna roku 2016. Protože začátky v nové zemi nejsou nikdy úplně jednoduché, v dubnu jsem moc času u vody nestrávil. Tento díl věnuji úvodu a základním informacím o rybolovu v Kanadě, konkrétně v provincii Britská Kolumbie (Zkráceně BC). Proč Britská Kolumbie? Protože jsem si pro svůj roční pobyt vybral město Vancouver.
Kanada je snem mnoha rybářů a to nejenom muškařů. Získat licenci pro rybolov je velmi jednoduché. Stačí navštívit rybářské potřeby nebo vládní webové stránky a zakoupit si licenci jakou chcete. Zvlášť se kupuje pro slanou i sladkou vodu. Cena se odvíjí podle toho, zda jste místní a nebo turista. Tak jako tak není vůbec vysoká, když to porovnáte k průměrnému platu a rozloze provincie - rybářským možnostem. Pro úplnost: Roční license stojí 80 CAD, minimální mzda je kolem 11-ti CAD a rozloha 952 263 km². Pokud si chcete ponechat ulovené lososy, lovit steelheady, jesetery a nebo na některých řekách, musíte si k licencím dokoupit dodatečné "stamps" tedy známky. Stejně jako licence se dají pořídit na den, týden a nebo rok. Peníze z těchto známek putují na výzkum a ochranu danných rybích druhů.
Mezi základní rozdíly proti našim pravidlům patří, že smíte použít pouze jednoháčky bez protihrotu a jen jeden háček na návazci. Není zde doba hájení, omezení denní doby lovu je většinou od svítání do soumraku, maximálně hodinu před nebo po. Spousta řek a jezer má však svá vlastní pravidla a výjímky a proto je nutné nastudovat pravidla pro každý revír zvlášť. Není to vůbec problém, vše je dostupné na webových stránkách.
V Britské Kolumbii se vyskytuje mnoho rybích druhů. Popisovat všechny by bylo na zvláštní článek. Můj článek je zaměřen na muškaření a proto uvedu jen ty muškařsky zajímavé. Ano, jsou zde i kapři, ale neletěl jsem přes celý svět abych je tu chytal i když je to na muškařský prut velká zábava a to hlavně v létě. V BC se vyskytuje všech 5 druhů pacifických lososů. Hlavní rozdíl oproti atlantskému lososovi je ten, že všechny ryby co vytáhnou z moře do řeky, po vytření uhynou.Ryby v moři jsou stříbrně zbarvené, po vstupu do řek probíhá změna barvy i tvaru těla typická pro každý druh. Čím jsou v řekách déle, tím je barva a změna intenzivnější. Poslední změnou je, že přestávají přijímat potravu a často není lehké je chytit.
Losos čavyča (anglicky "king salmon", místy nazývaný také "spring" nebo "chinook", (Oncorhynchus tschavytscha). Největší druh, který běžně dosahuje délky jeden metr a váhy přes 10 kg. Uloveni byli však jedinci mnohonásobně těžší. Jeho tah začíná nejdříve na severu a to v květnu a červnu. Jeho zbarvení je do bronzova až červena.
Losos nerka (anglicky "sockeye salmon", místy nazývaný také "red", Oncorhynchus nerka) je gurmány nejvýše hodnoceným druhem pacifických lososů a patří k nejmasověji průmyslově loveným druhům. Průměrná velikost je kolem 70-ti cm a váha 3-4kg. Barevná změna těla je do ruda a hlava do zelena. Tah začíná červen a červenec. V některých velkých jezerech vytvářejí nerky sladkovodní populace. Tyto ryby nazývají Kanaďané "kokanee". Kokanee nikdy nemigrují do moře - žijí v jezerech a táhnou na tření do jejich přítoků. Nerky patří k lososům, kteří obvykle jen málo reagují na předkládané nástrahy.
Losos keta (anglicky "chum salmon", místy nazývaný také "dog" - odtud našinci převzatý název "psí losos", Oncorhynchus keta) je druhem, který zpravidla nekoná dlouhé tahy, ale tře se často na dolních tocích řek a již záhy po vstupu do sladké vody prochází jeho tělo degenerativními změnami. Patří ke kulinářsky méně oblíbeným druhům lososů. Průměrná velikost 75cm a váha 5-6kg. Pro mlíčáky je charakteristická hákovitá spodní čelist. Ve sladké vodě se jim na těle vytváří svislé pruhy v fialové a žluté barvě. Tah začíná v srpnu, hlavní tah nastává v září a říjnu.
Losos gorbuša (anglicky "pink salmon", Oncorhynchus gorbuscha). Jeho početnost velmi kolísá. V lichých letech se jedná o miliony kusů, avšak v sudých se vyskytuje pouze v některých řekách. Je to nejmenší druh, který má běžně 40-50cm a váhu kolem 1,5 kg. Zbarvení je do růžova a samcům se vytvoří charakteristický hrb. Tah probíhá v srpnu a září.
Losos kisuč (anglicky "coho nebo silver salmon", Oncorhynchus kisutch). Mezi rybáři nejoblíbenější druh, hlavně pro svou bojovnost. Průměrná velikost 50-70 cm a váha do 5-ti kg. Největší kusy atakují i 10-ti kilovou hranici. V některých řekách má "letní" a "podzimní" tah, hlavní sezóna je říjen. Tento druh také zakončuje tah všech druhů.
Lososy jsme vyčerpali a přichází na řadu sportovními rybáři nejvíce ceněná ryba a to STEELHEAD! V podstatě jde o tažnou formu pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss), který tráví většinu života v moři a do řek táhne pouze za potravou nebo účelem rozmnožování. Tím se podobá lososům, ale po vykonání rozmnožovací pvinnosti nehyne ale vrací se zpět do moře a celý cyklus se opakuje. Lov této ryby je velice náročný. Tah probíhá hlavně v zimě za extrémního počasí, tahy jsou jen v některých řekách a v malých počtech a i pokud rybář má záběr, zdolání steelheada je velice tvrdý oříšek. Běžně dosahje 5-ti kilogramů, úlovky přes 10 i 15kg nejsou nemožné. Ulovit tuto rybu na muškařský prut je jeden z mých životních snů.
Z dalších lososovitých druhů se zde vyskytuje pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), pstruh "podřezanec" - anglicky cutthroat (Oncorhynchus clarkii), siven malna - Dolly Varden (Salvelinusmalma) a siven velhohlavý - bull trout (Salvelinus confluentus). Také je zde několik druhů bílé ryby které kanaďani souhrně nazývají "white fish".
To je z hlavních druhů vše. Doufám že Vás s většinou z nich seznámím na vlastnoručně pořízených fotkách.
Nyní pár slov k vybavení pro muškařinu. Jak jsem uvedl, vyskytují se tu ryby všech velikostí. S jedním mušákem tu člověk nevystačí a proto jsem jich vezl hned několik. Poučen z nezdarů z první výpravy jsem tentokrát nespoléhal pouze na jednoruční muškařské pruty. Dvouruční prut má nejenom výhodu snadnějšího házení s omezeným prostorem za zády, ale hlavní výhoda je v síle a délce - schopnosti mánévrovat s rybou. Kvalitní naviják s dostatečnou zásobou podkladu je samozřejmností, stejně jako celá škála šňůr od plavoucí po rychle potápivé. No zkrátka a dobře, víc jak polovina mých zavazadel tvořila rybařina a matariály pro vázání mušek. Možná svým článkem někoho inspiruji a také pojede do BC. Zde je soupis prutů co jsem vezl.
Lehký pstruhový prut AFTMA 4, 275cm dlouhý na menší řeky a jezera. Suchá a mokrá muška, nymfa.
Těžší pstruhový prut AFTMA 6, 290 cm na jezera a strímrování na řekách.
Prut AFTMA 9, 275cm dlouhý na těžký strímr a lososy, případně na lov na moři.
Switchový prut AFTMA 8, dlouhý 340cm. Výhodou těchto prutů je, že se dají použít jednoruč i obouruč.
Krátce po příletu jsem ještě dokoupil 380 cm dlouhý obouruční prut na AFTMA 7. Někteří rybáři mě zrazovali že sedmička je málo, jestli měli pravdu? To ukáže až čas. Já osobně preferuji spíše lehčí vybavení. Ještě před odletem jsem si navázal některé osvědčené vzory mušek pro pstruhy i lososy ale s tím, že většinu doplním na místě až podle situace. To by asi bylo vše k obecným informacím a můžeme se vrhnout na deník samotný.
Do Vancouveru jsem bez problémů dorazil 14. dubna večer. Asi každý rybář ví, že je 16. dubna pstruhové zahájení a tak jsem i já tady byl jako na trní a zjišťoval kam zajet "zahájit". Od kamaráda který tu přes rok žil jsem měl nějaké tipy kam jet, bohužel v můj neprospěch hrálo roli počasí. Hladina řek byla vyoko nad stav a nechytatelná. Nevzdal jsem se a našel si informace, že přímo ve Vancouveru se vyskytuje několik pstruhových jezer kam se pravidelně vysazují pstruzi duhoví. Sice v malých velikostech, ale lepší než nic, že? Pro svojí první vycházku jsem si vybral Rice Lake v severní části města. Jezero je snadno dostupné hromadnou dopravou - přibližně jeden kilometr od zastávky. Fotky jezera byly přímo úchvatné, nádherná krajina všude kolem. Zahájení vycházelo na neděli a i já jsem tedy v neděli po obědě vyrazil. Nebyla to ovšem šťastná volba. Víkend, krásné počasí plus krásná příroda? Ano, stejný nápad mělo spousta dalších lidí a proto to na jezeru vypadalo jak na pouti. Neexistuje zde prakticky žádné omezení rybolovné techniky a tak bylo k vidění téměř vše od položené po muškařinu. Jediné co nebylo vidět, byly ryby. I tak jsem sestavil prut a asi hodinu zloušel štěstí. Jediné místo kde se na jezeru dalo muškařit, bylo plavoucí molo. Na házení dobré, ale příliš mnoho lidí a hluku. Po hodině jsem to zabalil a šel raději na procházku. Rybu jsem neviděl ani neslyšel.
Po zbytek měsíce jsem se více věnoval zařizování nového života a práce než-li rybaření. I tak jsem si ale našel cestu do rybářského krámu, který jsem znal již z první návštěvy BC. Velice ochotný prodavač mi poradil kde a jak najdu informace o rybolovu, průtocích a podobně. Také mi věnoval brožůru přílivů a odlivů. Jeho radou bylo chodit na pstruhy na městská jezírka a nebo zkusit štěstí na řece Capilano, která teče přímo ve Vancouveru a měla by mít brzký tah lososů coho. Tah obvykle začíná už v dubnu a vrcholí v červenci. Na začátku táhne málo ryb, ale množství se postupně zvětšuje. První vycházku jsem stihl ještě před koncem měsíce. Capilano krásná říčka menší velikosti, která tvoří hranici mezi severní a západní částí města. Jako první táhnou menší ryby a tak jsem se vyzbrojil šestkovým jednoručním prutem. Nebudu Vás dlouho napínat. Lososa se mi ulovit nepodařilo, vlastně jsem neulovil nic. Potkal jsem místního muškaře s dvourčákem, který se se mnou dal ochotně do řeči. 5íkal že zatím slyšel o jednom úlovku lososa a že v dubnu je to opravdu velmi náhodné. Stejně náhodně se zde člověk může potkat i se steelheadem nebo medvědem.
S tím se pro měsíc duben loučím a uvidíme se další měsíc, tentokrá již více od vody.
