Z našeho výletu z Vancouver Islandu jsme se vrátili právě včas - začalo pršet a to hodně. V půlce týdne už to bylo tolik, že museli odpouštět přehradu na řece Capilano. Dle všech teorií by právě tohle mělo vyburcovat lososy ke vstupu do řeky. V práci jsem končil ve 4 hodiny ráno, ale touha po rybách byla silnější. Budík zazvonil po hodině spánku. Venku ještě tma a pršelo. Možná půl hodiny jsem se převaloval v posteli a přemýšlel jsem jestli jet nebo ne. Nakonec jsem přeci jen vstal, sebral věci a vyrazil. Když jsem došel k ústí řeky do moře, akorát začínalo svítat. Vody se valilo opravdu hodně. Po hladině plavalo množství větví a jiných předmětů. Rozespalý jsem zabrodil pár metrů a poprvé nahodil, jen pár metrů od sebe. Na další hod jsem už vymotal více jak polovinu šňůry a poslal do chladných vod. Pár zatažení a šňůra náhle ztěžkla. Asi nějaká větev, řekl jsem si. Omyl! Šňůra se prudce rozjela a na konci bylo cítit škubající se rybí tělo. Šestkový prut ohnutý jako luk. Ryba si bere metry šňůry a daří se mi jí zastavit až na rozhraní šňůry s backingem. Pomalu získávám metry šňůry zpět. Ryba se ale nechce vzdát lehce a ještě několikrát předvede dlouhý výjezd přes brzdu navijáku než se mi jí podaří navést na mělčinu a uchopit za kořen ocasu. Krásná, stříbrná samice lososa coho měřící 77cm. Dělám fotku ve vodě a rybu pouštím. Zrovna jak na potvoru není nikdo kolem kdo by mě s rybou vyfotil. Zalezu zpátky a snažím se dál. Déšť neustává a další záběr už nepřichází. I tak odcházím od vody naprosto spokojen.
Přes víkend pršelo tak, že řeky stouply na nechytatelnou úroveň. To není úplně na škodu, protože vysoká voda umožní novým rybám vstoupit do systému a jakmile voda opadne, bývá to většinou dobré chytání. Na ryby jsem se vypravil v úterý. Na ranní příliv na ústí Capilana. Na místě pouze dva rybáři a po hodině snažení nikdo nic. Většina ryb už je asi v systému a tak jsem se sebral a jel se podívat na tůň proti proudu. Voda byla dost podkalená ale ryby se ukazovaly všude. Chytal už zde jeden muškař a plavačkář. Na můj dotaz jestli něco chytli oba kroutí hlavou že nic. Mám ještě tak 2 hodiny, tak to zkusím alespoň na chvilku. Jelikož jsem šel přímo z moře, neměl jsem úplně nejvhodnější výbavu na chytání v proudu. Nakonec jsem ale intermediální šňůru vylepšil o potápivý návazec a když jsem asi po páté vyměnil mušku za lesklou, modro - perleťovou zvanou "Coho flasher", tak přišel i záběr. Ryba není úplně velká a tak se mi jí daří zdolat i na šestkový prut. U břehu poznávám že je to chinook - king. Rybě dám poznat, co je to doba kamenná a zvu jí na dnešní oběd. Stále tu jsou Dáda s Mamutem a tak je jedu ve středu ráno navštívit na Cheakamus. Zlatě že dělám samé noční směny. Počasí jim úplně nevyšlo ale i tak zvládli pochytat pár pěkných ryb. Mamut mě vede na tůň kde se mu zadařilo několik dní předtím. Já tam nikdy nebyl a tak mi dává právo prvního lovu a přenechává mi výhodnější pozici. Ryb je v tůni dost, ale chvíli trvá než se nám nějakou podaří přemluvit. První se dočkám já. Krásně stříbrný coho ve velikosti kolem půl metru bojuje statečně a vypíná se mi kousek od břehu. Mamut se nenechá zahambit a zasekává rybu několik minut poté. Ta už je trošku větší a tak to zabere pár minut než se mu podaří statného "coháka" zdolat. Poté k nám přichází Dáda. Také měl rybu na prutě, ale zlomila mu háček. Je krásný slunečný den. Okolí zbarvené do podzimního hávu, každý měl rybu na prutě. Je to zřejmě náš poslední společný den a pak kluky dlouhé měsíce zase neuvidím.
Ve čtvrtek opět začal přívalový déšť. Byl jsem chvilku na Capilanu ale v takových podmínkách to nemělo smysl. Celý víkend jsem strávil doma a vázal abych byl připravený jakmile voda opadne. Přestalo pršet v půlce týdne a tak jsem hned ve čtvrtek jel s Tomášem opět zkusit Capilano. Pár ryb se yde chytlo, ale naše vybavení bylo stále lehké do zvedlé vody. Počasí se uklidnilo a voda začala klesat. Víkend vypadal slibně a tak byl plán jasný. Mamutí tůňka a zkusit dostat další coho. Teorie praví že nejlepší čas je na rozednění a tak jsem za svítání na místě. jelikož je sobota, tak tam nejsem sám. Na "našem" místě ale nikdo není a tak tam rychle zabrodím. Ryby jsou poměrně aktivní a ukazují se po všude kolem. Střídám jeden ověřený vzor za druhým a když dojde řada na šedo-černého strímra tzv. grozzly, přichází záběr. Po několika minutách boje zdolávám krásného, stříbrného coho. Chybí mu tuková ploutvička a tak je jeho osud zpečetěn. Metr ukáže 69 cm. Rybu nechám na břehu a zabrodím znovu do proudu. Po chvilce přichází dva místní muškaři, chvíli obdivují moji rybu a pak se ptají jestli by mi nevadilo kdyby si stoupli vedle mě. Nemám s tím problém a tak chvíli chytáme a konverzujeme. Do toho musím dávat pozor na drzého racka, který přistál pár metrů za mojí rybou a "nenápadně" s k ní přibližuje aby ochutnal. Zabere na něj až výstražný výstřel kamenem. Světla přibývá a ryby se přestávají ukazovat. Dole po proudu je vidět asi 7 rybářů a tak mizím pryč dál po proudu kde snad nebude tolik plno. Lidí je poměrně dost a tak mě kroky dovedly až na tůň kde jsem před lety chytil svoje první chum lososy. Všechno při starém. Ryby v mělkém potůčku pod tratí i v tůni na řece. Jen dnes už jsem připraven s adekvátním vybavením. Ryb je zde dostatek a nastává klasický "chumí" problém. Jak v takovém množství ryb rybu nepodseknout. Zdolám několik podseklých a dva mi trhají návazec. Nepřišel jsem sem dělat piercingy a tak dávám nejsilnější vlasec co mám. Ryby se mi občas daří přemluvit k záběru ale pokud to mají v tlamě, po chvíli se mi vypínají. Přijde mi jak kdyby to jen drželi. Tu a tam mi to mezi chumy sebere duhák, který sem asi přijel hodovat na jikrách. Chytám asi hodinu a stále se mi nedaří zdolat jediného chuma zaseklého za tlamu. Dokonce mi jedes zlomil i silný háček. Tůň přede mnou musí být plná ryb, dno se zdá úplně černé a to jsem tu ještě neviděl. Když projede kolem vlak je to potvrzené "černé dno" zmizí. Ryby se pomalu vrací na místa a mě se konečně povede zaseknout rybu za tlamu. Chum má daleko větší sílu než coho a tak zdolávání trvá podstatně déle i se silným vybavením. Když se mi konečně daří rybu položit na mělčinu, rozvazuje se uzel a ryba prchá i s muškou. Ještě bude dost času si chumy zachytat a tak to moc neprožívám a odcházím dolů po proudu si trochu zatrénovat házení se switchem. Při házení pozoruji práci místních rybářů jak odchytávají ryby k umělému výtěru. Pak už se ozývá hlad a povinnosti a tak to kolem třetí balím. Je nádherné počasí a tak ho využivám k focení chumů v křišťálově čistém potůčku. Pak už jen zdlouhavá cesta zpět k autu.
Další rybářský den byl tak trochu neplánovaný. Už jsem dělal zase denní směny a tak chytání ve všední dny nepřipadalo v úvahu. Počasí však zahrálo v můj prospěch. Přišel opět silný déšť a tak jsme museli práci kolem poledne ukončit. Trochu jsem s tím počítal a tak už jsem měl veškeré vybavení v autě a okmažitě vyrazil směr Cheakamus. V jednu odpoledne už stojím zabrozený na známém místě a ze břehu mi sekundují další 3 rybáři. Když jsem šel kolem nic, nemohl jsem si nevšimnout zabité ryby. Zřejmě to ráno bralo. A bere to i teď! Záběr hned na druhý hod. Coho kolem 30-ti centimetrů ani moc neprostestuje a během chvilky je opět volný. Zkouším změnit mušku a po 2 hodech příchází další ryba. Tentokrát už kolem půl metru. Vypadá to že jsou při chuti! Stanovuji si pravidlo, že po záběru měním mušku za jiný vzor abych otestoval na co všechno jdou. Zdá se že je to dnes úplně jedno. Během chvíle zdolávám další stříbrnou rybu kolem 60-ti centimetrů a po ní a změně mušky ještě barevnou sedmdesátku. V duchu doufám že další ryba zachová stoupající tendenci ve velikosti. Zaběr na sebe nenechá dlouho čekat. Ryba prudce vyráží do proudu a padá. Měním mušku a situace se opakuje. To ryba vytočila šňůru až na podklad. Vychází to až do třetice. Po slušném boji zdolávám zatím svého největšího coho - 78cm a bez tukové ploutvičky. Všechny předchozí ryby byly divoké. Jsem opravdu vděčný, že jsem si vzal osmičkový, switchový prut. Původní plán vzít si šestkový by asi znamenal ztrátu většiny ryb. Další ryba to jen potvrzuje. Na růžového strímra mi zabírá velký chum. Mušku však jen drží v zubech a pod nohama mi jí pouští. Chytat z jednoho místa už mě nebaví a tak měním místo a zkusím spodní, proudný úsek. Hodina snažení nepřináší jediný kontakt s rybou. Mám ještě čas a tak si jdu na tůň ověřit, jestli je to místem a nebo ryby přestaly brát. Každá dnes úspěšná muška dostává šanci 5-ti hodů. Nic se však neděje až do chvíle než navážu strímra v meruňkové barvě. Okamžitě přichází prudký záběr a ryba mizí do proudu. Po chvíli si to rozmyslí a velkou rychlostí jede proti mě. Nestíhám navíjet a rybu ztrácím. Ještě 3 hody a jdu! Ještě jednoho záběru jsem se dočkal. Od začátku je jasné, že s rybou není něco v pořádku. A taky že ne. Je podseklá za ocas. Když jí zbavím háčku a chci jí pustit, všímám si že jí z boku trčí trojháček se zbytkem vlasce. Asi nějaký sportovec. Rána je celá zhnisaná a zamícená. Vyndávám rybě tríznivý předmět a dávám jí svobodu aby mohla vykonat svou rozmnožovací povinnost. To by pro dnešek stačilo. Jeden z nejlepších dní co jsem tu zažil. Prostě se to nedá naplánovat. Celý den pršelo a tak jsem ocenil i novou bundu. Nebyla to zrovna nízká investice ale nelituji ani koruny. Sucho a teplo mi pomohlo užít si rybaření i v tak nevlídném počasí.
Další rybářskou výpravu na Cheakamus jsem uskutečnil poslední říjnovou sobotu. Ani se mi moc nechtělo. Víkendy bývají na řece hodně rušné. Kamarád Tomáš byl ale nažhavený mým předchozím úspěchem a tak jsme vyrazili. Dost pršelo a tak ještě před odjezdem kontroiluji stav řeky. Je zvedlá ale mělo by to být stále chytatelné. Po příjezdu ale zjišťujeme, že skutečnost grafu moc neodpovídá. Vody je opravdu dost a vytrvale prší. Možná proto u vody ani není moc lidí. Naše kroky míří ke známé tůni. Kupodivu tu není vůbec nikdo. Tím líp pro nás. Máme jí jen pro sebe. Jsem z předchozích dnů jak se říká "odchytané" a tak nechávám kamaráda aby chytal první. Tomáš vláčí třpytku a první ryba na sebe nenechá dlouho čekat. Středně velký coho předvádí na vláčecím prutu slušnou akrobacii a Tomáš ho bere jak se lidově říká "u huby". Křičím na něj ať zvolní a nestahuje ho tak na krátko. Pozdě! Ryba se vypíná a mizí. Nevadí, přijde další. Přijde hned vzápětí ale uřízne mu pletenku a ostrou hranu skály. Já strímruji s intermediální šňůrou a jsem absolutně bez kontaktu. Až když přitížím potápivým návazcem, začnou se dít věci. První ryba se mi po mocném výpadu vypíná, druhá mi láme silný kovaný háček, třetí vytáhne asi 40 metrů podkladové šňůry a také láme háček a poslední pro jistotu trhá návazec. Vypadá to že k coho lososům v tůni přibyli chumové. Za vysoké vody se s nimi z našeho místa nedá moc bojovat. O tom se přesvědčí hned v zápětí Tomáš. Podsekne chuma za hřbet a s rybou v silném proudu nejde vůbec nic dělat. Prut ohnutý k prasknutí a ryba jede po proudu i přes naplno utaženou brzdu. Když vymotá veškerou šňůru, pletenka praská. Bohužel na nesprávném konci , u navijáku. Tak losos mizí s nástrahou ve hřbetu a se sto metry šňůry návdavkem. Tady jsme pro dnešek skončili. Domů se nám ještě neche a tak se zastavíme ve Squamishi v obchodě pro novou pletenku. Pak zpět na ryby. Porovnáváme průtokové grafy a řeka Squamish je na tom o něco lépe. Tomáš mě vede na místo kde byl minulý týden s kolegou z práce a pochytali velké množství chumů. Řeka je zde široká a proud pomalejší. Šance na zdolání ryby budou určitě větší. Tomáš mi předvádí kde a jak minule chytal a to všetně ryby. Na první nához mu to bere krásný, ještě stříbrný chum. Alespoň malá náplast za ztracenou pletenku. Ryb je tu opravdu hodně. Jak ve vodě, tak mrtvol na břehu. Celkem nás tu rybaří asi 8 ale kromě jednoho muškaře nikdo nic netahá. Když jdu kolem, všímám si že má na návazci 3 velké broky a podsekává ryby na mělčině. Já mám jediný kontakt s rybou také přes jejich těla. Snažím se odlehčit sestavu a přimět rybu to vzít regulérně tlamou. Stále se nějak nedaří a už se i nachyluje čas odjezdu - musím na večerní směnu do práce. Vyhlásíme poslední 3 hody, které se nakonec protáhnou asi na 15. No zkrátka do té doby, než jsem chytil alespoň toho jednoho chuma. Ryby jsou zde v dobré kondici, čisté a bojovné, Zdolávání zabere nějaký čas a pak už je opravdu nutné vyrazit směr domov.
