Ať už se člověk snaží přelstít kapry na jakékoli lokalitě, vždy na ní najdete místa pokrytá bahýnkem nebo blátem. Lov na zabahněném dně ovšem vyžaduje do značné míry pozměněnou taktiku oproti lovu na jiných typech dna jako je čistý štěrk, jíl nebo písek. Mne osobně však zabahněná místa při lovu nikdy neodradí.
Zásobárna přirozené potravy
Mnoho rybářů téměř propadá panice, když se při mapování dna jejich zátěž zaboří do bahna, a zoufale se za každou cenu snaží najít alespoň náznak štěrku na dně. V důsledku tohoto počínání je na zabahněná místa vyvíjen daleko menší rybářský tlak a často zde vznikají „klidové zóny“ pro velké opatrné kapry. Na těchto místech se navíc často vytváří velká ložiska přirozené potravy. A to od drobných larev hmyzu, přes pijavice až ke větší potravě jako jsou mušle nebo šneci. Ovšem co považuji za vůbec nejlepší „horká“ místa, jsou naleziště patentek. Patentky jsou larvy pakomárů, které se přirozeně vyskytují ve většině revírů, patří do jídelníčku všežravých druhů ryb a kapři je doslova milují.
Nepříjemný pach bahna
Lov na bahně však s sebou přináší i jeden negativní faktor, který hodně rybářů odrazuje. I vám se určitě již při lovu na revírech, kde pokrývá dno silná vrstva bahna, stala ta nepříjemná věc, že kulička boilie byla po vytažení vaší montáže cítit nepříjemným pachem. Je to dáno tím, že suché boilie po dopadu na dno absorbuje vodu a s ní i zmíněný nepříjemný pach bahna. Já sám při lovu velkých kaprů s oblibou používám hodně vysušené boilie, které díky své tvrdosti odolá atakům bílé ryby. Dlouhodobým sušením ale boilie tratí na své okamžité atraktivitě. Pokud chcete, aby si boilie uchovalo svoji tvrdost, ale zároveň bylo atraktivní a fungovalo i při lovu na bahnitém dně, doporučím vám následující postup.
Účinná úprava návnad
Požadované množství boilie dám do kbelíku s čistou vodou z jezera a přidám do ní ještě trochu svého oblíbeného boosteru. Většinou vsázím buď na jemné přírodní aroma, které u kapra vyvolá pocit přítomnosti přírodního zdroje potravy, což pokládám za velmi důležité. Boilie pak spolu s vodou nasaje i atraktanty z boosteru, které se v ní rozpustí. Podle tvrdosti boilie nechávám absorbovat před krmením přibližně hodinu. Tímto postupem zabráníme tomu, aby boilie po dopadu na dno přijímalo další vodu a s ní i pach bahna.
Strategie vnadění
Zatímco několik let zpátky jsem k vnadění s oblibou používal mix boilie, partiklu a pelet, postupem času jsem došel k závěru, že zakrmování pouze samotným vysoce kvalitním boiliem je tou nejlepší cestou, jak pravidelně chytat velké množství velkých kaprů. Vytvoříme tím silný zdroj potravy, který je rybám náhle k dispozici, a je to potrava příliš dobrá na to, aby ji ignorovali. Když chci cíleně ulovit největší kapry dané lokality, vždy rybařím pouze s boilie. Toto rozhodnutí bude sice většinou pravděpodobně znamenat, že neulovíte tolik ryb jako ten, kdo bude používat k vnadění i pelety a partikl, ovšem vaše šance na chycení největších ryb se značně zvýší. Už dlouhé roky s oblibou používám boilie Yalla Yalla High Protein z produkce Schmidt-Experience, které je rolované z nejkvalitnějších surovin a je optimálně přizpůsobeno nutričním potřebám kaprů. Co se týče množství návnady, velké kapry jsem během svých výprav nachytal jak při masivní krmné kampani, stejně jako při cíleném lovu s menším množstvím návnady. Důležité je brát v úvahu především takové faktory, jako je roční období a s ním související teplota vody, množství cílových ryb v dané lokalitě, množství příbuzných rybích druhů, hloubka, povaha dna, momentální aktivita ryb, vítr a vůbec charakter počasí obecně. Na některých typech vod vnadím raději méně, na druhou stranu jsou lokality, na kterých je nutné krmit doslova lopatou, jinak ryby na lovišti neudržíte. Kapři často putují v hejnech po dlouhých trasách a pokud narazí na silně provnaděné místo, většinou si velmi dobře zachytáte.
Prezentace nástrahy
K lovu na zabahněném dně se výborně hodí montáž známá jako helikoptéra, neboť vrchní koncový korálek může být umístěn tak daleko, jaká je hloubka bláta. To zajišťuje, že pokud olovo zapadne do nánosu, nestáhne s sebou návazec. Když se rozhodnu použít jinou montáž (například mou oblíbenou s in-line olovem), vždy volím pro jistotu dlouhý návazec, abych eliminoval možnost stažení nástrahy na krátkém návazci olovem do bahna. Na velmi měkkém bahně používám návazce o délce minimálně 40 centimetrů. Nutno ovšem říci, že to nedělám pouze kvůli bahnu. Při cíleném lovu velkých kaprů se mi vždy nejvíce osvědčily návazce v délce 30 – 50 cm. Možná se jedná o opatrnost kaprů, možná pouze o obyčejnou mechaniku takové sestavy. Když vidíte zvláště velkou rybu na břehu, první věc, která vás většinou překvapí, je velikost jejího těla, ploutví, tlamky. Proto si myslím, že je vhodné, když velikosti ryby přizpůsobíte i délku návazce. K tvorbě dlouhého návazce používám svoji oblíbenou šňůrku Edges Submerge Fleck Camo. Jedná se o jemnou a zároveň těžkou šňůrku z bezolovnatého materiálu, která má velmi dobré maskování, rychle klesá na dno a přesně kopíruje jeho nerovnosti. Umožňuje tak naprosto přirozenou prezentaci mé nástrahy. Z důvodu silné vrstvy bahna je často také při prezentaci nástrahy potřeba zvednout kuličku boilie nade dno. Proto v tomto případě upřednostňuji svoji oblíbenou kriticky vyváženou montáž na „panáčka“ – kombinaci potápivého a plovoucího boilie, která mi už pomohla dostat na podložku pěknou řádku velkých kaprů. Pokud chci použít jen jednu kuličku boilie, alternativou je také použití neutrálně vyváženého boilie. Při lovu z odhozu na střední a krátké vzdálenosti (kdy nepotřebuji svými hody dosahovat dlouhých vzdáleností) či při zavážení nástrah k nástraze rád přidávám kousek PVA punčochy či PVA sáček s drceným či krájeným boiliesem. Při dopadu zátěže na dno pak vzplýnavý PVA materiál dosáhne toho, že se montáž ještě vznáší a pomalu klesá na dno v určité vzdálenosti od zátěže (montáž ani nástraha neklesnou do bláta ani po tom, co se PVA rozpustí).
Tmavá nástraha
Jednou z posledních věcí, na kterou bych rád upozornil, je přizpůsobení nástrahy barvě dna. Někteří rybáři sice při lovu na bahně dávají přednost zářivým s dobře viditelným barvám, já se však s tou taktikou ztotožňuji málokdy. Dno pokryté vrstvou bahna má samozřejmě černou barvu, a proto zde používám raději tmavší nástrahy, které mi připadají lépe maskované a pro kapry hůře rozpoznatelné. Navíc tmavé nástrahy se podobají vodním šnekům a vypadají jako kapří přirozená potrava. Je to možná jen můj subjektivní dojem, ale když jsem se tohoto pravidla držel, podařilo se mi i na těžkých vodách s velkým rybářským tlakem lovit více větších, opatrnějších ryb a naopak se lépe a účinněji zbavit všetečných malých kaprů, kteří zde rychle atakovali vizuálně atraktivní nástrahy.
