Spadlé stromy, zatopené keře, hrany plné ostrých škebliček atd. – všechna taková místa označují rybáři jako „ vázky“. Vázky jsou tím nejpřirozenějším prostředím pro rybu, proto není náhodou, že se zde zdržují. Cítí se bezpečně, vyjíždí za potravou či se pouze schovávají před ostrým letním sluncem. Lov v těchto místech nám může přinést krásné zážitky a úlovky, nicméně je potřeba uzpůsobit lov tak, abychom měli maximální šanci rybu zdolat. Přináším vám tedy pár tipů, jak maximalizovat úspěšnost lovu ve vázkách. Na úvod bych chtěl jen poznamenat, že pro zkušené kaprobijce z vázkových vod, bude tento článek pouze takovým všeobecným shrnutím toho, co zajisté již znají.
Odpadávací zátěže
Zátěže, které při záběru odpadnou, jsou pro mě jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňující úspěšné zdolání ryby ve vázkách. Důvodů, proč používat „odpadávačky“, je několik. Prvním z nich je samotný záběr, kdy se ryba při vyražení závaží ze závěsky sama přisekne a tak máte jistotu, že háček je pevně umístěn v její tlamce. Dalším důvodem je samotné zdolávání, kdy nehrozí, že se vám zátěž zamotá do některé z větví či jiných překážek. Ryba, kterou netáhne ke dnu váha zátěže, občas zamíří rovnou k hladině, kde máte nad celým soubojem daleko větší kontrolu. Produktů, které jsou zaměřeny na odpad zátěže je spousta a každý si vybere, já osobně používám zaaretovanou závěsku kolíkem.
Přitvrďte!
Lov ve vázkách prověří nejen vaše zkušenosti, ale také výbavu. Pokud nepoužíváte k lovu člun, nebojte se sáhnout po tvrdších prutech (3.25 lbs a víc), jelikož při otáčení ryby, která si to zamířila rovnou do stromu, jsou dvě hlavní veličiny úspěchu – síla a čas. Prut musí vydržet extrémní sílu ryby. Buďte v bezprostřední blízkosti vašich prutů, protože na záběry ve vázkách je potřeba rychle reagovat a každá zbytečná sekunda navíc může znamenat neúspěšné zdolání, v horším případě i úhyn ryby.
Vzhledem k tomu, že kmenové vlasce nemají takovou odolnost vůči oděru a jsou menších průměrů a nosností, používejte šokové vlasce – dávám obvykle deset metrů „šokáče“ o průměru minimálně 0.50mm (raději více). Neodporučuji používání pletených šňůr, které umí rybu pořezat a především díky svému povrchu daleko větší tendenci se „zařezat“ do větví a kmenů potopených dřevin.
Jinak to je ale v případě koncových návazců, kde i my, florocarbonoví milovníci, musíme přezbrojit na pletené návazcové šnůrky, ideálně i s potahem. Návazce z florocarbonu jsou daleko náchylnější na přeřezání o hrany škebliček a nezřídka kdy se mi stávalo, že i silné průměry jsem při zdolávání „říznul“.
Oblíbenou montáž máme každý jinou a doporučuji se držet té, o které víte, že vám funguje a které věříte. Lov ve vázkách nevyžaduje žádné speciální montáže, zkrátka musí „sekat“ na první dobrou jako všude jinde. V současné době u mě vede ronnierig, nicméně historicky mám dobré zkušenosti i s D-rigem či úplnou klasikou. Někteří výrobci nabízejí speciální varianty háčků ze zesílených materiálů, kdy máte větší pravděpodobnost, že háček nenarovnáte nebo nezlomíte při skutečně silovém zdolávání. Čemu u háčků věnuji velkou pozornost, je ostrost hrotu. Při lovu může dojít ke zbroušení či zlomení hrotu háčku a takový háček pak podstatně snižuje úspěšnost lovu. Šokáče, montáže i háčky pravidelně kontrolujte a v případě sebemenší pochybnosti ihned vyměňte.
Plováky a háčkovací jehlice
Plováky jsou nepostradatelnou součástí lovu v extrémně vázkových vodách, pokud vyvážíte. Za pravdu mi dají všichni nadšenci lovu na Pálavských jezerech, kde je používání plováků běžnou praxí. Plovák vám nejen hezky signalizuje směr úniku ryby, ale hlavně drží váš kmenový vlasec nad vodou, čili riziko přeříznutí je minimální. Plováky používám z polystyrenových koulí či vajíček o průměru aspoň 10cm, které koupíte v potřebách pro aranžéry. Takovou kouli propíchnu háčkovací jehlicí, na její konec zaháknu šokový vlasec a protáhnu. Nad plovák dávám ještě gumový korálek, který se zasekne o uzel mezi šokovým a kmenovým vlascem, čili víte, že se plovák dostane maximálně na úroveň tohoto uzlu.
Kotvička
Kotvička mi nikdy nechybí ve výbavě, pokud vím, že budu vyvážet na extrémně vázkové vodě. Nezřídka kdy se stane, že ryba si to namíří pod nějakou větev, kterou podpluje a pokračuje dále. Pokud lovíte na místě, kde není velká hloubka, „nahmatáte“ vlasec za překážkou a po vlasci jdete za rybou. Horší to je ale v místech, kde je velká hloubka a proto není ruční manipulace s vlascem možná. V těchto případech slouží kotvička jako taková prodloužená ruka, kdy jejím háčkem zachytíte vlasec, přitáhnete jej k sobě a po něm pokračujete až k rybě.
Drát a elektrikářská páska
Možná se teď ptáte - k čemu mít u sebe tyto věci, které ani zdaleka nesouvisí s rybařinou? Některé vázkové revíry nabízí ty top fleky právě za nějakou překážkou či rohem, kam by nebylo možné se za normální okolností dostat. Z tohoto důvodu si dělám očka z drátu (průměr 1.3mm), které umísťuji na překážku pomocí elektrikářské stahovací pásky. Tímto očkem pak vedu vlasec k prutu až z místa, kde je položena montáž. Vzhledem k tomu, že se takto dostanete na málo prochytávané místa, můžete být odměněni za vaši snahu skutečnou trofejí!
Nesekat záběry
Tento tip je opět zaměřen pouze na vyvážku, při lovu z odhozu je zásek a následné otáčení ryby nedílnou součástí. Pokud lovíte se člunem a hlásič vám signalizuje záběr, nastupte do člunu (samozřejmě s připraveným podběrákem) a vyjeďte pro rybu. Cestou domotávejte navijákem tak rychle, aby se vlasec nezamotal do motoru, ale rybu v žádném případě „nervěte“. Jakmile ryba ucítí tah, většinou se rudce rozjede a může se stát, že než k rybě přijedete, bude už zajetá ve vázce a nezbyde vám nic jiného než ruční zdolávání. V případě klidného namotávání ryba často stojí na místě a tak máte prostor začít bojovat až ve chvíli, kdy si budete jisti, že budete mít v boji „navrch“.
Lov ve vázkách je jednou ze složitějších kaprařských disciplín, ale má své kouzlo a zažijete spoustu adrenalinu. Pro mě je tento způsob lovu srdcovou záležitostí a pokud vám tento článek pomůže k úspěšnosti, tak mě to velmi těší.
Petrův zdar!
Carpmaniak Deny
