Když jsem se před několika měsíci vrátila k rybaření díky manželovi, vůbec mi nenapadlo, že se dají chytat takovéhle monstra. Začalo to cejnkama, pak první kapříci, radost byla z každého centimetru a gramu ryby. Ne, že by nebyla i ted, ale... no však to znáte. Dosud byl můj osobní rekord necelých 16kilo, tudíž laťka tímto kouskem vyskočila enormně vysoko.
Končí září, zbylo pár dní dovolené, tak jsme se rozhodli navštívit na dva, tři dny Labe, máme oblíbené místo, kde už mi zabral nedávno můj první velký kapr nad 15±, tudíž víme, že tu velké kusy jsou.
První den, neděle přišel záběr až po 7 hodinách, co bylo nahozeno. Ale to se dalo čekat, tady je tu přes víkend vždy enormní tlak rybářů. Krásný kousek cca 8 kg, ale váhujsme nevyndavali. Přes den pár lopatek, jinak nic. V pondělí večer na devátou přehodit pruty, zkontrolovat, a čekat. Před půlnoci přišla první jízda a první desítka byla na břehu. Vyháčkovat, vyfotit a šup zpatky do vody. Něž jsme stihli hodit zpátky, rozjel se i manželův prut, a byl z toho skoro double.
To, co ale přišlo v pět ráno jsem nečekala, a upřímně jsem si ani nedokázala představit, jak může taková ryba v reálu vypadat. Vidíte fotky a videa z lovu od ostatních rybářů, a říkáte si, jaké by to asi bylo. No neskutečné.
Souboj to byl pořádný, nechtělo se mu. Vůbec jsem nedokázala odhadnout, co najdeme na konci vlasu. Ten tah byl enormní.
Po skoro 40ti minutách a vydatné pomoci manžela se u břehu na hladině objevilo něco obrovského. Byl to nádherný šupináč. V tu chvíli jsem zjistila, že asi budeme muset pořídit větší podběrák :). Jen vyndat ho na břeh chtělo dost síly. Manžel zvládl fotku na břehu, ale já jdu vždy s rybou do vody. Neskutečný pocit mít ho v rukách. Dokonalá ryba. Tímto můj osobák posouvá na hranici 21kg. Co říci na závěr, snad jen díky kamaráde.
Snažila jsem se o nějaké to video a fotky. Bohužel v mlze a ve tmě můj telefon nebere úplně dokonale.