První lov z lodě

Mám v sobě tolik pocitů , zážitků a příhod, že vůbec nevím kde začít.
Moje letošní, úplně první výprava, na sebe nechala čekat téměř tři měsíce. Ze zdravotních důvodů, jsem se od vánoc na ryby nedostal a pak jsem ještě musel dohánět pracovní povinnosti. Pro mne, který běžně tráví na rybách celou zimu, docela utrpení.
Ke konci března, už jsem musel urvat nějaký čas jen pro sebe a zrodil se plán na útěk k vodě. Kam jinam než na náš veletok. K tomu všemu, mi opožděný ježíšek nadělil novou hračku a já tak mohl vyzkoušet úplně nový level mého rybářského života. Úplně jinou dimenzi, o které jsem dosud jen snil. Nebyl to tedy útěk "k" vodě, ale útěk "na" vodu.
Již pár let jsem plánoval lov z lodě a teď je to tu. Mám vlastní "fishing boat" a tak nové objevování a dobrodružství můžou začít. Předpověď počasí sice nebyla úplně růžová. Sníh, déšť, vítr, bouřky, no prostě ty největší sr.čky co můžeš na rybách zažít. Navíc zvýšené průtoky Labe taky nejsou příjemné, ale na to jsem zvyklý. S tím se dá pracovat.
Zimní kaprařinu miluju a vzhledem k tomu, že jsem se celou zimu k vodě nedostal, tak bych jel i kdyby padali trakaře. (to jsem ještě netušil, že skoro budou) 😜
V plánu bylo pět dnů s tím, že každou noc budu kotvit jinde. Musím se naučit kotvit, vyvazovat, přesouvat a všechny ty dovednosti kolem člunu, na kterém budu kempit a lovit zároveň.
První den přišel velký test mé odhodlanosti. Při úplně prvním kotvení v mém životě, přišel silný vítr a do toho hustý sněžení. Byl jsem tak v prdeli, že jsem to chtěl poslat po proudu a jet domu. 🤣🤣🤣 Kotvy mi sjížděli a vítr mě sfoukával proti proudu i přes to že byl průtok jak hovado. Jsem ale paličatej a jen tak mě něco nezlomí. Nakonec se mi podařilo vyvázat na podemleté kořeny stromu. Dokonce jsem i nahodil pruty.
Byl jsem utahanej jak šňůra od záchodu a tak jsem usnul jak miminko. Vůbec bych se nedivil, kdybych se probudil někde u Drážďan. 🤣
Větru bylo už dost a tak druhý den nastal čas prvního přejezdu a překotvení. Na řadu přišlo závětří v podobě slepého ramene řeky. Tady už bylo kotvení o poznání lepší a dokonce přišel i nějakej ten kapřík. Sice to byli prckové do desíti kil, ale v tuhle chvíli jsem byl spokojenej. Samozřejmě jsem pokračoval v plánu. Kolem poledne jsem se odkotvil a vyrazil zase o pár kilometrů dál.
Třetí kotvení už bylo úplně easy. Za deset minut jsem stál v proudu jak přikovanej a ladil montáže. Vzhledem k tomu, že jsem před léty toto místo s úspěchem v zimě navštěvoval, tak jsem přesně věděl co mám dělat a kam poslat nové kapří dobroty.🦂
Všechno bylo jak má a já si poprvé za tři dny začal užívat to kouzlo lovu z lodě. Počasí v pohodě, z moka konvičky voní čerstvá káva, až jsem se zasnil. Teď je to tak, jak jsem si to ve svých snech představoval. K dokonalosti, chybí už jen slušnější kapr na první fotku na lodi a tekl bych jak ruplej jogurt z igelitky. 🙈🙊🙉
V tu ránu jízda jako v létě. Kuva je to tam. Ten už je slušnější. Huba se mi rozšklebila od ucha k uchu. Ten přiblblej úsměv prostě vypovídá o všem.... Však mi brzo smích přešel, když jsem k lodi přitáhl sumce lehce přes metr. Ale co, i to k tomu patří. Spíše jsem byl překvapenej, že jsem to při zdolávání nepoznal.
Po výměně háčku, posílám nové laskominy  zpátky na patu regulace a vracím se ke své nedopité kávě.
Píp.... Lajna přilepí bobin k prutu a víc se neděje. Kontroluju jestli vlasec nenašponoval pohyb lodi, ale loď se ani nehne. V tu chvíli se ozve naviják. Cvak, cvak, cvak... Zvedám prut. Ryba přejíždí říční regulaci a valí to přímo do koryta, kde využívá silného proudu. V takových případech, si vůbec netroufám odhadnout velikost ryby. Takhle mě v proudu povozí i 12ka. Nezbývá než povolit cívku, vlézt do toho pidi člunu a vyrazit za ním. Určitě si dovedete představit 140ti kilový hovado, jak sedí s prutem v dvoumetrovém člunu a maže po proudu za kaprem. 🤣🤣🤣
Kapra podebírám cca 300 metrů po proudu.  Čumím do podběráku s otevřenou hubou a nemůžu ze sebe vydat ani hlásku. Fakt netuším, co se v posledních letech v mojí rybařině děje, ale mám na tyhle velký skříně fakt kliku. První letošní lepší ryba. První ryba z lodě. A hned taková almara.
V téhle chvíli, by většina kaprařů zapalovala doutník, nebo otvírala nějakou láhev dobrého rumu. Mě však čekal ten nejtěžší úkol z celé akce. Dostat se zpět na loď. Kapra balím do podběráku a pokládám na podložku do člunu. Já sedím na předním balónu, nohy mám na zrcadle a pádluju při zapnutým motoru, aby se to proti tomu průtoku vůbec hýbalo. 🤣🤣🤣. Na dně člunu je jen baterka a kapr. Nic víc se tam nevejde. Dá se to nazvat jako šílenství, nezodpovědnost, groteska, nebo třeba extrém. Pro mě, jsou to však okamžiky, na které už nikdy nezapomenu a které si pak vyprávíme, třeba u té sklenky dobrého rumu.
V každém případě, cestu zpátky na loď jsem přežil já i kapr.
Trochu mě potrápilo i focení, páč prostoru na boatu není moc a všechny ty potřebné činnosti, musím natrénovat. Navíc fotograf, ze mě asi nebude nikdy.🙈 Celé to ještě zkomplikoval druhý prut, který se rozjel zrovna při focení. Naštěstí druhá almara, byla jako beránek a byl během několika minut venku, aniž bych musel do druhého člunu. V podložce se mi v jednu chvíli válelo v součtu přes 42 kilo živý váhy a já vůbec nechápal co se to děje. Teď už nezbývalo než pár rychlých cvaků na můj Canon a kapry pouštím zpět do řeky s přáním dalšího setkání. Byl jsem unavenej, vyčerpanej, ale neskutečně šťastnej. Takhle velkolepě pokřtít svojí novou hračku, se mi ani nesnilo. Trochu se obávám, že jsem letos dost zásadním způsobem přepálil start,.... a tak nezbývá, než věřit v mojí kliku🤟
V každém případě, tenhle trip budu vstřebávat ještě hodně dlouho a jsem rád, že tohle jsou jen výjimečné situace. Jinak by ta rybařina byla strašná dřina. 🤣
Děkuji všem, co moje výlevy dočetli až sem  a věřte, že je to opravdu jen krátký popis toho co jsem prožil. Slova jsou málo....
Mějte se a smějte se. 🤟