Je to tady- den D, začátek závodů. Jako před každou společnou rybářskou výpravou si dáváme sraz v místní kavárně. Na každém z nás je vidět lehká nervozita před samotným začátkem závodů a losem, kterým jsme pověřili nejstaršího člena našeho týmu a to Karla. Karel měl jediný úkol a ten zněl nevylosovat lovná místa č. 1, 2 a 4. Po příjezdu k jezeru jsme společně obešli revír a již jsme všichni tušili, co se na této vodě bude zanedlouho odehrávat. Ano bavíme se o tření. Ryby již najížděli do mělkých vod a byla jen otázka času, kdy do toho začnou mlátit. Dvanáctá hodina odbyla a jdeme na los. Při prvním kole losu se rozhodlo o pořadí, ve kterém se bude losovat o lovné místa. V prvním kole náš Kája vytahuje číslo 2, super říkáme si. Je zde menší pravděpodobnost, že si vytáhneme lovná místa, která si nepřejeme. Toto procento ještě vstouplo, když první tým si vytahuje lovné místo č. 4 ale… Karel přistupuje k pořadatelům závodů, sahá do pytlíku s čísly a už ví, co pro náš tým vylosoval. Na jeho ústech se vykouzlí ironický úsměv se slovy „jedna“. Všem zbylým týmům spadl kámen ze srdce a to z toho důvodu, že toto lovné místo si nikdo nechtěl vylosovat. No nevadí, budeme bojovat a ono to nějak dopadne. Je 19:45 hodin a na prut s nástrahou fluo pop up boilies Banana přichází nenápadný záběr. Ryba pomalinku našponovala vlasec a swinger přilepila k prutu, avšak cívka ani nevrkla. Následně vidím, jak špička prutu se stále lehce ohýbá. Zvedám tedy prut a cítím, že na prutu je ryba. Po delším souboji rybu přitahuji blíže ke břehu a skrze průzračnou vodu vidím, že je to velmi slušný lysec, který dělá vše proto, aby neskončil v podběráku. Kolena se mi klepou nervozitou jako blázen. Kapr mi nedává ani metr zadarmo a s háčkem v tlamě několikrát naráží do kamenitého dna přímo pod naším molem, zhruba v 2metrové hloubce. Daří se mi rybu otočit, a dát mu čichnout nad hladinou jezera. Karel podebírá kapra a v týmu nastává obrovská radost, která je ještě větší při pohledu po nadzvednutí podběráku z vody. „To je kapr jako tele“ pronese Honza s úsměvem od ucha k uchu. K našemu místu přicházejí rozhodčí s vážícím sakem a váhou. Po odvážení saku se na váze objevuje cifra 21,45 kg!!! Můj nový osobák!!! Yes!!! Neváhal jsem a s novým osobákem jsem šel do vody. Tým mě udělal krásnou vzpomínku a při fotografování mě zlil po vzoru pořadu Monster Carp. “Bohužel” se jednalo o jedinou naší bodovanou rybu, kdy ryby byly v době konání ve tření. Po ukončení těchto rybářských závodů se s kolegy z týmu však shodujeme, že závody jsme si naplno užili. Určitě dlouho nezapomeneme na radost, který nám přinesl můj nový osobák.