Také už se vám někdy stalo, že jste viděli ryby vyskakující daleko za vaším krmným místem? V zemi nikoho, kam jste se nedokázali svým náhozem ani přiblížit? Nahazování do velkých vzdáleností je metodou, jejíž ovládnutí může na některých vodách rozhodnout o vašem úspěchu či neúspěchu. Ať už chcete nebo ne, jsou situace, kdy ten, kdo dostane svoji montáž dál, než je běžné, bude výrazně úspěšnější než ostatní. Někdy je totiž opravdu důležité překonat tolik desítek metrů, kolik je jen možné, a dostat se tak do bezpečných oblastí, kde se velcí kapři v klidu krmí.
Výběr vhodného prutu a navijáku
Abyste však mohli nahazovat do maximálních vzdáleností, bude potřebovat vhodné vybavení. Asi nejdůležitější součástí této sestavy jsou pruty uzpůsobené k úspěšnému nahazování do velkých vzdáleností. Pro mě a můj styl nahazování se mi jednoznačně osvědčily pruty o délce 13ft s testovací křivkou 3,5 lb. Je třeba mít na paměti, že i jedna stopa navíc oproti klasickému dvanáctistopému prutu generuje vyšší rychlost špičky, která pak dokáže hnát olovo do větší vzdálenosti. Samozřejmostí by pak mělo být první očko velikosti 50. Osobně jsem si velmi oblíbil nahazovací speciál Delphin Orbit, který je velmi lehký, ale zároveň má tuhou páteř, takže při nahazování pracuje vrchní část prutu. Při zdolávání se pak naopak projeví jeho poloparabolická akce, která vám pomůže pohodlně zdolat i ty největší ryby. Co se týče navijáku, vždy raději používám ty s většími průměry cívky, ale s lehčí konstrukcí (velmi těžké navijáky skutečně nejsou příliš vhodné). Osobně také preferuji rovněž větší výšku cívky. Důležitým faktorem je rovněž rovnoměrné ukládání vlasce po celé délce cívky. Proto jsou mou jednoznačnou volbou v tomto směru navijáky Inox 80, které díky systému pomalé oscilace zajišťují právě výše zmíněné důkladné ukládání vlasce na cívku. Díky této vlastnosti se při nahazování vlasec z cívky odmotává mnohem lehčeji, což výrazně pomáhá k dalekým náhozům.
Volba správného vlasce
Už několik let používám pro daleké nahazování vlasce Tokyo, se kterými se mi nahazuje opravdu perfektně, čemuž zajisté napomáhá jejich mimořádně hladký povrch. Tyto vlasce mají také skvělou oděruvzdornost, nízkou roztažnost a excelentní nosnost v uzlu. Průměr vlasce si tak mohu dovolit zvolit co nejslabší pro danou situaci. Na vodě bez jakýchkoli vázek používám klidně variantu o průměru pouze 0,261 mm, ale na druhou stranu při lovu v blízkosti vázek bych k tomuto kroku nikdy nesáhl! V takovém případě volím vlasec nejlépe o průměru kolem 0,309 mm. Člověk by měl vždy myslet především na zdraví a bezpečí ryb, navíc dokázat dostat montáž na potřebné místo, když se vám odsud na slabé sestavě ryby nepodaří zdolat, nemá samo o sobě velký smysl. Zkrátka kmenový vlasec zvolte tak tenký, jak je možné, a tak silný, jak je nutné. Před samotným náhozem vám také určitě doporučuji vlasec na cívce pořádně navlhčit, aby mohl bez problémů klouzat očky.
Šokový návazec
Jednou z nejdůležitějších věcí je silný šokový návazec, který vydrží sílu energického náhozu. Co se týče materiálu, dávám přednost splétané šňůře, která má prakticky nulovou průtažnost, což mi výrazně pomáhá získat při náhozu pár metrů navíc. Mohu totiž využít plnou hmotnost olova, na rozdíl například od šokového monofilu, který díky své pružnosti část hmotnosti olova při nahození absorbuje. Mojí nejoblíbenější variantou je šňůra Armada Shock, která má díky speciálně úpravě extrémně hladký povrch. Při nahazování tak vzniká nízké tření, srovnatelné s monofilním vlascem. Vždy používám variantu o průměrů 0,30 mm a určitě nedoporučuji používat příliš tenké šňůry, protože pak může dojít k nechtěnému poškození ryby při zdolávání. Při použití 13 stopového prutu na naviják namotám přibližně 6 metrů šňůry.
Vhodná montáž, typ a váha použitého olova
Co se týče výběru vhodné montáže, absolutně nejlepší variantou pro daleké hody je helikoptérová montáž, která dovoluje velmi daleké náhozy i s poměrně velkou kuličkou boilie a navíc u ní prakticky nehrozí riziko zamotání. Tato montáž je zkrátka k dalekým hodům přímo uzpůsobená a to především díky tomu, že olovo je při hodu tou první věcí, která letí vzduchem. Tvar olova by měl vždy být dostatečně aerodynamický, tedy takový, který dobře proráží vzduch a letí s minimálním odporem co nejdál. Zároveň minimalizuje vliv bočního větru při nahazování a dobře drží směr. Když jsme u olova, je zapotřebí říci, že velmi důležitým parametrem je také jeho hmotnost. Mnoho kaprařů, se kterými jsem během posledních let mluvil, preferuje pro nahazování do velkých vzdáleností olova o hmotnosti v rozmezí 100 až 120 gramů. Já osobně dávám přednost olovu o váze 130 gramů. Možná se vám to může zdát příliš, ale zjistil jsem, že právě s takhle těžkým olovem a s technikou, kterou při nahazování do velkých vzdáleností používám, nahodím mnohem dál než například s lehčím olovem. Přidaná hmotnost navíc znamená, že nám na dno klesne těžší sestava, což stěžuje její pohyb po jezerním či říčním dně, což je další příjemný benefit.
Ochrana prstu
Když člověka nahazuje do extrémních vzdáleností, vždy by měl používat speciální nahazovací rukavici či chránítko na prst. Mojí nejoblíbenější pomůckou pro tyto účely je házecí prst Delphin Wrap. V každém případě je třeba mít na paměti, že systematické nahazování se splétanou šňůrou bez této ochrany totiž může otupit a znecitlivět vnímání prstu, který používáte při nahazování, a šňůra se tak do něj může snadno zaříznout – zejména při opravdu energickém a silovém náhozu. V případě, že si tuto nezbytnou pomůcku zapomenete, můžete si prst, kterým držíte vlasec, omotat dvěma vrstvami náplasti.
Cívka
Než přistoupím k samotnému náhozu, vždy zkontroluji, zda je uzel „šokovky“ umístěný dostatečně k hornímu kraji cívky, aby mohl vylétnout bez překážek. To je jedna z důležitých věcí, která pomáhá maximalizovat vzdálenost nahození. Samotnou cívku umisťuji do předsunuté pozice na co nejvíce vytažené ose navijáku. Zabráníme tím zachycení odvíjejícího se vlasce o otevřený překlapěč nebo ochranu prstu.
Technika samotného náhozu.
Když máte zvolenou správnou výbavu, potřebujete také správnou techniku náhozu, abyste mohli zcela využít její přednosti. Před samotným náhozem vám kromě navijáku doporučuji navlhčit i samotná očka prutu. Vzdálenost zátěže od špičky prutu volím přibližně 100 – 120 cm. Zvláště důležité je vaše držení těla, zejména paží a také pozice nohou. Obě vaše paže musí být při hodu napnuté. Velmi častou chybou bývá, že spousta lidí mívá při nahazování pokrčenou paži, kterou drží u navijáku. Náhozy v takovém případě budou vycházet z lokte a nikdy vám nepřinesou velké vzdálenosti. Další častou chybou bývá příliš úzký postoj. Když postavíte chodidla vedle sebe, máte rovněž pramalou šanci dosáhnout velké vzdálenosti. Zaujměte vždy širší postoj s jednou nohou více vzadu. Na tu přemístěte váhu a mírně se zakloňte. Takto získáte bezpečný a stabilní postoj. Celý systém hodu na velkou vzdálenost je založen na prudkém švihu prutem. Pro maximální vzdálenost je potřeba dát do toho opravdu vše. Konečně vzdálenost letu montáže ještě trochu zvýšíte tím, že budete špičkou prutu kopírovat počáteční fázi letu. Po dopadu olova dopněte vlasec a použijte k jeho zatížení těžší swinger (zejména kvůli zpětným záběrům). Na vzdálenost kolem 150 metrů jsou již podmínky téměř srovnatelné s vyvážkou. Záběr mohou být třeba jen dvě pípnutí, ale na takovou vzdálenost již kapr přitom mohl poodjet z místa záběru několik metrů.
Radek Švec
