Úvod
Každý rok si chceme s bráchem trochu zpestřit sezónu a naplánujeme si pár závodů. Loňská sezóna byla časově náročnější. Hledali jsme tedy zavód, který by byl přes jednu až dvě noci. Netrvalo dlouho a narazili jsme na závod, který se má konat na rybníku ve vesnici jménem Hnanice. Na první pohled nás zavod zaujal, jelikož se jednalo závod pouze na 24 hodin. Jako bonus pro nás bylo, že ani startovné nebylo vysoké a navíc Hnanice leží pouze 8km od Znojma, což je velmi blízko bráchy Martina. Nebylo tedy nad čím váhat a jako CT Gregor Brothers jsme se přihlásili.
Příprava
Máme už pár závodů za sebou, tak už víme co je důležité a nemělo by se podcenit. Je to příprava. Začneme tím, že si uděláme představu o daném revíru. Pokud je revír, na kterém budeme závodit od nás příliž daleko, tak využijeme výhody dnešní moderní doby. Otevřeme internet a zkusíme hledat informace. Většinou má každá soukromá voda své webové stránky. Tam můžeme zjistit spoustu základních informací. Každé takové stránky mají svoji fotogalerii. Tam si můžeme prohlédnout, jak rybník vypadá, jak vypadají lovná místa a také jaká je rybí obsádka. S představou o revíru nám mouhou také pomoci internetové mapy. Já s bráchem tentokrát nic takového řešit nemusel. Jak jsem již zmiňoval rybník se nachází pouze 8km od Martina. Úkol pro Martina zněl tedy jasně. Sednout do auta a jet na obhlídku osobně. Martin poctivě celý rybník obešel a donkonce i vše důležité nafotil pro mě. Od místních rybářů, kteří právě u rybníka chytali, zjistil jak ryby berou, jaké velikosti a jaké druhy se chytají a dokonce jaká místa jsou lepší a jaká naopak horší. Další část přípravy pokračuje až společně se sestavením naší strategie.
Strategie
Zjistili jsme, že se v rybníku nachází převážně kapr a amur od 2kg do 5kg a k tomu pár kusů přes 10kg. Strategie byla tedy soustředit se na menší ryby, ale pokud
by nám zabrala větší ryba, tak abychom ji měli šanci zdolat. Techniku jsme proto zvolili něco mezi kaprařinou a methodfeedrem. Používat methofeederová krmítka
spolu s PVA punčochou a jemné návazce s menšími hačky. Jako nástrahu různé miniboilie, popup a wafters nástrahy a kukuřici.
Závod
Máme tu konec května a přišel čas závodu. Závod začíná v sobotu ráno, ale já se už v pátek přesouvám k Martinovi do Znojma, abychom to ráno neměli příliš daleko. Po příjezdu do Znojma nachystáme všechny potřebné věci a vše naskládáme do auta. Večer nám zbývá ještě nějaký čas a tak dáme finální poradu u pivečka a v duchu si malujeme, jak budou ryby brát a jak se nám bude dařit. Je ráno a my celý natěšení sedáme do auta. V 7:00 jsme již u rybníka a na registraci jsme potvrdili naši účast. Čekáme na losování. Nejprve se jako již tradičně losuje pořadí pro oficiální losování. Už si přesně nepamatuji kolikátí jsme šli losovat. Co si ale naprosto přesně pamatuji je, že jsme vylosovali lovné místo číslo 12. Místo číslo 12 se nachází na středu rybíka a my jsme s losem spokojeni. Následně jsme připravili lovné místo, pruty, krmení a postavili bivak. Závod začal. Každý z nás smí chytat pouze na jeden prut, a tak je během okamžiku vše nahozeno a čekáme co se bude dít. Máme vždy rádi první hodinku závodu. Ryby nejsou tolik rozplašené a je velká šance na rychlý záběr, a taky na první rybu závodu. Jenomže na celém rybníku se neděje vůbec nic. My sice máme pár drbanců a i nějaké záběry, které s úspěchem zasekáváme a zdoláváme pár cejnů, to ovšem nejsou ryby, které bychom chtěli. První záběr od kapra přichází až po 1,5 hodině. Nikoli však nám ale týmu,který sedí na hrázi. Pohár za první rybu závodu je tímto pryč a my musíme makat na našem umístění. Ať děláme co děláme nejsme schopni ulovit bodovanou rybu. Víme, že v rybníce je hodně amurů a proto průběžně rozkrmujme místo i pod břehem. Každou hodinku tam házíme hrst kukuřice. Na navečer tam chceme jeden prut položit. V průběhu celého odpoledne se na rybníku ulovilo jen pár malých kaprů. U nás však pořád nic. Přichází podvečer a tím i polovina závodu. Přišel čas na naše rozkrmené místečko přímo pod břehem. Pokládáme tam jeden prut s pár zrnky kukuřice pod háčkem. Netrvalo ani 20 minut a dostáváme krásný záběr. Zasekávám a na hladině se ihned objevuje dlouhé štíhlé tělo. Amur!!! Je to amur!!! Ihned jsem začel volat na Martina aby přinesl podběrák. Velmi opatrně a s citem zdoláváme amura a máme velikou radost. Rozhodčí jsou hned u nás a vážíme naši první bodovanou rybu. Váha ukazuje přesně 5,46kg. Tímto amurem se dostáváme do čela závodu a také držíme největší rybu závodu. Do žil se nám opět vlil adrenalin a začínáme pořádně makat. Jenomže ihned po tom co jsme amura pustili přichází další záběr a po rychlém souboji máme v podběráku i menšího kapra. Rozhodčí nejsou daleko a ihned nám ho váží. Na náš účet přidáváme dalších 2,5kg. Upevnili jsme naše vedení, nakrmili jsme a začíná noc. Čekali jsme,že záběry budou pokračovat, ale opak byl pravdou. Další záběr přichází až kolem 1 hodiny ráno. Byl to další malý kapřík podobné velikosti a tím pádem další body pro nás. Do rána je zase ticho a naše pruty mlčí. Jelikož je na průběžné výsledky vyhlášeno embargo, tak nevíme jak se dařilo ostatním týmům a závod bude napínavý až do samotného závěru. Závod končí v 8:30 ráno a nám v 7:00 přichází další záběr. Další kapr v podběráku a dalších cca 2,5kg pro nás. Do konce závodu už se nic neděje a máme tu konec. Víme, že na tom nejsme úplně špatně, ale jak přesně jsme dopadli netušíme. Musíme počkat na vyhášení. Balíme naše věci a přesouváme se na vyhlášní závodu. To o co jsme se snažili a v duchu si přáli se stalo skutečnosí. Ostatním týmům moc ryb nepřišlo a tím pádem vyhráváme celý závod. Jako bonus máme i největší rybu závodu. Plánování, příprava a stratege vyšla na jedničku, i když vše nešlo podle plánu. S krásným pocitem vítěztví sedáme do auta a míříme maximálně spokojení domů.
