Rozhovor - Radek Švec (Gigantic Carp Hunter)
Přinášíme vám rozhovor s šéfredaktorem magazínu LovKapra.com Radkem Švecem, jehož články jste v naší aplikaci už jistě zaznamenali. Radek patří mezi nejúspěšnější české kapraře a jako jeden z mála se může pochlubit i takovými úlovky, které přesahují 30 kilogramů váhy. Jeden z nich dokonce překonal magickou hranici 40 kg. Pojďme tedy Radka trochu vyzpovídat:
Jak dlouho se věnuješ rybolovu a kaprařině?
S rybařinou jako takovou jsem začal už před více než dvaceti lety, ve svých 6 letech. Jezdili jsme tenkrát s tátou chytat okouny na rybník u naší vesnice. Dodnes si vzpomínám na tu nádhernou podzimní krajinu a své první úlovky, ze kterých jsem měl ohromnou radost. Na počátku své rybářské kariéry jsem se věnoval hlavně plavané a přívlači. Honbě za kapřími velikány jsem pak naplno propadl na střední škole, přibližně před 10 lety. Od té doby mě lov velkých kaprů zcela pohltil.
Na jaké úlovky kaprů vzpomínáš nejraději?
Kaprů, kteří se mi vryli hluboko do paměti, je hned několik. Kdybych měl vybrat dejme tomu čtyři z nich, jedním z nich bude určitě prastarý lysec, kterého jsem ulovil na své první výpravě do Itálie. I když co se týče hmotnosti nepatřil mezi mé úplně největší ryby, stal se pro mě díky svému vzhledu, do kterého se nesmazatelně otisklo jeho stáří, velmi speciálním úlovkem, na který jen tak nezapomenu.
Druhou pro mne výjimečnou rybou byl můj první lysec přes 30 kilogramů. Kromě své hmotnosti byl tento kapr totiž velmi zajímavý také okolnostmi ulovení. Jednalo se tenkrát na sklonku listopadu o mou poslední výpravu v daném roce a neodjížděl jsem na ni zrovna v nejlepším rozpoložení: s bolestivým úrazem ruky, který mi přípravy i samotný rybolov velmi komplikoval. Výpravu navíc provázela od začátku nepřízeň počasí. Silný vítr během prvních dvou dnů vystřídal sníh a mráz, což nám moc vyhlídek na dobrý lov nedávalo. Když mě jedné mrazivé noci v druhé polovině výpravy probudil ve dvě hodiny v noci hlásič, koukal jsem téměř nevěřícně na zmrzlý vlasec, pomalu se odvíjející z cívky. To, co čekalo na druhé straně vlasce, bylo ovšem ještě větší překvapení – parádní lysec s váhou přes 32 kilogramů. Cením si ho o to více, že to byla jediná ryba, kterou se nám v těchto extrémních podmínkách za celý týden povedlo ulovit.
Úplně nejraději ale vzpomínám na svého prvního šupináče (a vůbec prvního kapra) přes 30 kg. Okolnosti mi ani tehdy moc nepřály. Lovil jsem na jezeru v Rakousku, kde sice plavalo pár velkých a opatrných ryb, ale odkud se také spoustu rybářů vracelo ze svých výprav bez úlovku. Hned v prvních dnech jsem ztratil především díky smůle 2 zřejmě pěkné ryby. Navíc se se mi v sychravém podzimním počasí vrátil nedoléčený zánět průdušek a já tak ležel v bivaku s horečkou a měl jsem problém vůbec vyvézt pruty. Myslím si, že každý normální kaprař by výpravu za takovýchto nepříznivých okolností odpískal, ale já se jen tak nevzdávám! Jel jsem na doraz a ten rozhodující záběr, který ještě do konce výpravy přišel, jsem dokázal úspěšně proměnit a ve svitu měsíce se třpytilo nádherné, dlouhé a robustní šupinaté tělo. Ručička váhy se po odečtení saku zastavila na 30,5 kg. Byla to nezapomenutelná chvíle a já jsem nějakou dobu jen nevěřícně pozoroval obří rybí tělo, než jsem konečně natáhl ruce k té mase zlatavých šupin. Přítelkyně mi pak po mém návratu nechala zhotovit hrneček s fotografií s tímto kaprem a každé ráno mi do něj dělá kávu. A já se každé ráno při snídani na toho šupináče dívám a připomínám si, že člověk se nesmí vzdávat svých snů a musí za ně bojovat až do poslední chvíle.
Posledním úlovkem, který bych chtěl na tomto místě zmínit, je kapr, který překročil moji léta vysněnou hranici 40 kilogramů. Musím říct, že se mi až zatajil dech, když ručička váhy přeletěla onu magickou hranici. Ty okamžiky euforie po jeho ulovení mám v paměti dodnes.
Jakou taktiku lovu kaprů používáš nejčastěji?
V posledních letech jsem si hodně oblíbil taktiku masivního vnadění. Rád zakrmuji skutečně „ve velkém“ a úspěšně využívám efektu velkého množství potravy. Podle mého názoru právě díky tomuto přístupu chytám více velkých ryb než dříve.
Další mojí oblíbenou taktikou je lov v blízkosti břehu. Právě okraje vod jsou totiž často nespravedlivě zanedbávány. Přitom zde můžete nalézt velké kapry téměř pod nohama. I když je na některých vodách nutností zavážet či nahazovat do velkých vzdáleností, vždy se snažím nejdříve prozkoumat všechna místa okolo břehů, a až když zde nic zajímavého nenajdu ani nezpozoruji žádnou stopu po kaprech, přecházím k mapování vzdálenějších míst. Pocit zaseknutí z největší blízkosti, kdy se ryba při prvním úniku snaží člověku doslova vyrvat prut z rukou, je zkrátka vzrušujícím zážitkem, kterému se máloco vyrovná.
Co je podle tebe nejdůležitější pro lov velkého kapra?
Těch faktorů je hned několik a myslím si, že to nelze komplexně rozebrat během jednoho rozhovoru. Toto téma je spíše na samostatný článek nebo dokonce více článků. Vzhledem k tomu, že jsem se před nedávnem stal šéfredaktorem magazínu LovKapra.com, naši čtenáři o tyto poznatky určitě nepřijdou a brzy se v některém z mých dalších článků objeví.
Jaké jsou tvoje nejoblíbenější místa doma a v zahraničí? Je z tvého pohledu velký rozdíl mezi lovem kaprů doma a v zahraničí?
To je docela těžká otázka. U nás doma v ČR i v zahraničí je mnoho krásných vod. Obecně mohu říci, že mám velmi rád cestování a poznávání cizích zemí, takže jsem rybařil asi ve většině kaprařsky zajímavých zemí na starém kontinentu. Mám oblíbených několik jezer ve Francii, rád jezdím také do Itálie, Maďarska a Polska. Svojí přírodou mě nadchla delta Dunaje v Rumunsku. Přesto pořád nejraději na kapry jezdím k našim jižním sousedům, do Rakouska. Je to trochu moje srdeční záležitost. Tam jsem začal jezdit na svoje první zahraniční výpravy, ulovil jsem tam svoje první obří kapry, poznal tam skvělé kamarády, se kterými jsem si užil spoustu legrace. Tamní jezera pod alpskými vrcholy pro mě navždy zůstanou místy, kde je daleko ke všedním dnům a blízko ke splněným snům.
Co se týče druhé otázky, nemyslím si, že by se lov kaprů nějak zásadně lišil u nás a v zahraničí, potažmo v různých zemích obecně. Každá jednotlivá lokalita má svá specifika a často ve stejné zemi narazíte na vody, na kterých fungují úplně jiné zákonitosti a jiná pravidla než na dalších revírech v témže státu.
Přišel jsi kvůli kaprařině o něco, třeba v osobním životě?
Určitě ne. Naopak, díky kaprařině jsem jen získal. A zdaleka tím nemyslím pouze osobní úspěchy. Získal jsem skvělé kamarády u nás i v zahraničí, na které se mohu za každé situace spolehnout. Získal jsem hluboký vztah k rybaření i k přírodě jako takové. A v neposlední řadě jsem získal také spoustu nezapomenutelných zážitků.
Dění v kaprařině stále více ovlivňují sociální sítě. Jaký je tvůj vztah k nim. Baví tě?
Sociální sítě k dnešní době zkrátka patří a člověk to chtě nechtě musí akceptovat. Plně vnímám jejich sílu a potenciál a samozřejmě je sám také často používám. Na druhou stranu jimi určitě nežiji, jsem v tomhle směru trochu stará škola a ve volných chvílích si raději u hrnku dobrého čaje přečtu zajímavou knihu s rybářskou tématikou, než bych vysedával hodiny na sociálních sítích.
Jaké internetové kanály kromě sociálních sítí ještě sleduješ?
V poslední době jsem si oblíbil právě vaši aplikaci Fishsurfing. Připomíná mi svou hlavní sekcí takový specializovaný Instagram pro rybáře. Velký potenciál má rovněž sekce článků, kde je mohou do aplikace přidávat přímo samotní rybáři. Nejvíce se mi ale líbí databáze evropských revírů (svazových i soukromých), včetně funkcí ukládání oblíbených revírů či navigačních tras k nim. Nechají se zde nalézt jedinečné mapy revírů, které nebyly nikdy předtím zmapovány (např. ve Španělsku, Polsku či Francii), což je parádní počin. Neméně zajímavá je pro mě i možnost komunikace s místními průvodci bez potřeby znalosti cizích jazyků díky překladači v chatu. Rybáře, co tolik do zahraničí nejezdí, určitě potěší implementace svazovek MČR a MRS. Už teď se velmi těším na další nové věci, které vymyslíte :)
Je něco, co bys u našich revírů chtěl změnit?
V první řadě bych chtěl, aby se zvýšila ochrana trofejních ryb v našich vodách a aby se zdaleka netýkala pouze kaprů. Jsem jednoznačně pro zavedení horní míry u více vybraných druhů ryb. Další důležitou věcí je plošné zavedení možnosti lovu nonstop.
Máš jako známý a úspěšný kaprař nějakou radu pro ty, kteří mají méně zkušeností a stále čekají na první větší úlovky?
Jak jsem už říkal: díky tomu, že jsem v kaprařském mediálním světě aktivním autorem, se často a rád se čtenáři o svoje zkušenosti dělím a budu dělit i nadále prostřednictvím našeho magazínu. Abych však uvedl něco k věci i v tomto rozhovoru, jednu podle mého názoru dosti důležitou radu bych přece jen měl. Je zdánlivě prostá. Buďte trpěliví! Jednou z nejdůležitějších vlastností lovce velkých kaprů je totiž právě trpělivost. Pokud věřím svému místu, nepřevážím nebo nepřehazuji svoje montáže minimálně 2 dny. Všiml jsem si totiž, že na některých lokalitách je to absolutní minimum a záběry od velkých ryb začínají přicházet teprve po uplynutí nejméně 24 hodin od nahození nebo zavezení. Svého největšího šupináče jsem chytil z místa, kde moje montáž ležela bez záběru 3 dny! Takové situace se stávají často a to zejména na lokalitách, které jsou vystavené velkému tlaku.
Hodně se mluví o tom, že kaprů se do našich vod nasazuje příliš, někdo naopak říká, že těch velkých je stále málo. Co si o tom myslíš?
Problémem je, že se nasazuje příliš mnoho ryb konzumních velikostí a velkých kaprů nejenže není mnoho (zvláště na některých revírech), ale hlavně velmi pokulhává jejich ochrana.
Změnil se hodně lovu kaprů za tu dobu, co se mu věnuješ?
Určitě ano. Lov kaprů je bezesporu jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví sportovního rybolovu. Neustále se zlepšuje a vyvíjí nové kaprařské vybavení, někdy dokonce tak rychle, že má člověk problém sledovat všechny novinky na trhu. Navíc žijeme v digitálním věku a není proto divu, že i kaprařina tento fenomén následuje. Někdy se přistihnu, jak trochu nostalgicky pročítám dnes téměř historické kaprařské časopisy a vzpomínám na staré časy bez toho množství dnes nezbytného moderního vybavení. Na druhou stranu jsem rád, že se kaprařina neustále rozvijí a překračuje své hranice. Koneckonců všechny hranice jsou jen konvence, které čekají na překročení.
Ve světě je mnoho známých kaprařských jmen. Mnozí rybáři mají některé z nich jako svůj vzor. Můžeš mi prozradit, jestli tě některý z nich nějakým způsobem ovlivnil?
Určitě ano. Musím zmínit hlavně Tima Paisleyho a také Roda Hutchinsona, který tento svět bohužel před nedávnem opustil. Byli to oba dva skvělí kapraři (a Tim stále je), kteří měli nejen rybářský, ale také literární talent. Myslím si, že mě hlavně v mých začátcích svým přístupem i názory ovlivnili opravdu hodně. Byli to úspěšní rybáři a spisovatelé dlouho předtím, než jsem chytil své první velké kapry a v mé mysli zůstanou navždy těmi velikány z jiné doby. Domnívám se, že jejich význam je pro dnešní kaprařinu naprosto neocenitelný. Jejich příběh je příběhem víry ve vlastní schopnosti, kterou jejich silná vůle proměnila v naplnění životního snu.
Jaké máš rybářské plány do budoucna? A máš nějaké rybářské sny?
Mám v plánu navštívit několik pro mě úplně nových kaprařských lokalit, které pro mě budou nepochybně velkou výzvou. Na všech z nich mám vytipované také svoje cílové ryby, které se budu snažit dostat na podložku. Letos v létě jsem spustil úplně nový projekt s názvem Gigantic Carp Hunter, jehož cílem bude snaha o překonání světového rekordu, kdy se budu snažit ulovit 8 kaprů přes 70 liber z 10 různých zemí (stávající rekord je 7). Jedná se o nesmírně obtížný úkol, ale jsem ten typ člověka, který stále potřebuje hnací motor v podobě zdánlivě nedosažitelného cíle, který ho neustále žene kupředu. Další velkou výzvou a zároveň velkým závazkem je pro mě skutečnost, že jsem se stal novým šéfredaktorem magazínu Lovkapra.com. Jeho prostřednictvím se s vámi budu dělit o všechny svoje důležité poznatky týkající se lovu kaprů a zároveň se pokusím vám přinést ty nejaktuálnější a nejzajímavější informace z kaprařského světa.
Co týče mých rybářských snů, spoustu z nich jsem si už splnil. Hranici osobních rekordů jsem si posunul tak vysoko, že se nechají překonat pouze na pár místech na světě a opravdu velice obtížně. I proto jsem vymyslel projekt, o kterém jsem hovořil před chvílí. Nechci ale, aby to vyznělo tak, že v rybařině jde pouze o kilogramy a posouvání rekordů. Lov těch největších kaprů je intenzivní, napínavá a pohlcující výzva, která může člověka uchvacovat až do konce života, jen se přitom nesmí zapomínat na radost z rybaření a přírody. Je třeba využít každé možnosti uniknout z každodenního shonu a vychutnávat si to plnými doušky. Sen o rekordní rybě udržuje plamen ve vás, ale bez těch ostatních věcí, vyplývajících z vlastní podstaty rybaření, se pouhé rekordy a obří kapři jeví jako nesmyslný cíl. Celkový prožitek a nálada u vody jsou věci, které jsou pro mě rok od roku důležitější. Jisté je, že ať už budu v plnění svých dalších kaprařských tužeb úspěšný či nikoliv, nic to nezmění na faktu, že mi kaprařina pomohla uskutečnit více mých snů, než jsem si kdy vůbec dokázal představit.
Děkuji za rozhovor.
