Bylo pochmurné sobotní ráno a mě právě vyzvedl kamarád Láďa. Na toto ráno jsem se velice těšil, neboť díky práci a dalším povinnostem jsem vyrazil po měsíci. Nevadil nám ani ranní chlad přicházejícího podzimu, či déšť, jen to vstávání bylo bolestivé. 😀
Za pár okamžiků jsme již seděli u řeky, na našem oblíbeném místě.
Zapsat revír, rozložit výstroj, umíchat krmení a nahodit. Nyní již nezbývalo nic jiného než čekat..
Díky tomu, že jsme se dlouho neviděli, tak jsme měli stále o čem diskutovat. Samozřejmě padali i vtipy.
Po hodině se na nás přišla podívat malá myška, která byla zvyklá, že ji tam vždy krmíme.
Čas plynul a na prutech nebylo znát ani ťuknutí, jen ryby skákali všude okolo... Nejspíš se nám vysmívali. 🙂🐟
Ještě pár okamžiků a kamarád měl první záběr. V ten okamžik jako by se zastavil čas. Bohužel než stihl zaseknout, rybu ztratil. A nám nezbývalo nic jiného než dál čekat.
Od té chvíle se začalo objevovat na obouch prutech střídavé poťukávání, když v tom najednou se mi prut ohnul až do vody. Skočil jsem po prutu a zasekl... Byl tam!
Brzda začala kvílet. A já si začal hrát s rybou na přetahovanou. Neboť se jednalo o mou první rybu na feedru, byl jsem lehce nervózní a chvílemi až neohrabaný. 🙂 Nicméně se po několika minutách zableskl u hladiny obrys kapra. Láďa ihned přiskočil s podběrákem a již bylo jisté, že vysněný kapr nikam neuteče. Konečně byl na souši a já se mohl pokochat. Krásný lysec, 52 cm a dle rybářské tabulky váha něco okolo 5,5 kg. Lepší zakončení dnešního rybolovu jsem si nemohl přát. A musím říci, že možná dle některých nebyl největší, ale dle mého to byl ten nejkrásnější úlovek o kterém jsem dlouhý měsíc snil.
Snad příště vyrazím dřív..
Petrův Zdar 🐟🐟